Jan Šembera z Boskovic
V dnešním světě se Jan Šembera z Boskovic stal tématem zájmu, které vyvolává debaty a diskuse v různých oblastech. Postupem času získal Jan Šembera z Boskovic ve společnosti význam a jeho dopad byl zaznamenán v různých aspektech každodenního života. Od svého vzniku až do současnosti prošel Jan Šembera z Boskovic významnými proměnami, které poznamenaly jeho vývoj a vývoj. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jan Šembera z Boskovic, analyzujeme jeho vliv v různých kontextech a prozkoumáme jeho význam v současném světě.
| Jan Šembera z Boskovic | |
|---|---|
.png) Jan Šembera z Boskovic (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593) | |
| Úmrtí | 30. dubna 1597 |
| Místo pohřbení | Brno |
| Choť | Anna Krajířová z Krajku |
| Děti | Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory[1] Kateřina Šemberová z Boskovic |
| Rodiče | Václav Bučovický z Boskovic |
| Rod | Boskovicové |
| Příbuzní | Albrecht Bučovický z Boskovic (bratr) Karel Eusebius z Lichtenštejna, Anna Marie Františka z Lichtenštejna[1] a Františka Barbora z Lichtenštejna (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Šembera z Boskovic (kolem 1543 – 30. dubna 1597) byl moravský šlechtic pocházející z rodu pánů z Boskovic.
Život
Jeho otcem byl Václav Bučovický z Boskovic. První písemná zmínka o Janu Šemberovi pochází z roku 1543.
V roce 1568 byl uveden do zemského sněmu v Brně, o rok později se oženil se Sidonií Šlikovou. Ta však brzy zemřela a Jan Šembera se oženil podruhé s Annou Krajířovou z Krajku. Po smrti svého bratra Albrechta zdědil rozsáhlé rodové statky. Za své hlavní sídlo vybral Bučovice, kde nechal zbourat starý hrad a opodál postavil renesanční zámek, který nechal bohatě vyzdobit. Roku 1581 mu zemřela i jeho druhá žena a ani ve druhém manželství se nedočkal mužského potomka. V průběhu jeho života zemřeli všichni mužští příslušníci rodu z Boskovic.
Přestože nevynikal svým vzděláním ani nedosáhl vysokého postavení v zemské správě, vyznamenal se jako schopný stavitel s vynikajícím výtvarným vkusem. Pro stavbu i výzdobu Bučovického zámku vybral přední umělce nejen z Čech (např. vídeňský Ital Pietro Ferrabosco di Lagno), kteří byli schopni splnit jeho nemalé nároky a realizovat tak jeho velkorysý projekt. Tímto podnikem se Jan Šembera řadí mezi tehdejší přední objednavatele v Zaalpí. Nutno doplnit, že kvůli své zálibě ve stavění měl velké dluhy.
Díky svému původu zasedal v moravském sněmu i soudu a později zastával místo rady a truksasa (spolustolovníka) císaře Rudolfa II. Šemberovu nechvalnou pověst, ilustrovanou častými soudními spory, vylepšovala snad jen jeho proslulá jezdecká obratnost.
Závěr života
Ve své závěti odkázal nemalé částky brněnským minoritům, ke kterým jej vázalo osobní pouto. Pamatoval také na své poddané zaměstnance, mj. i na umělce pro něj pracující. Lidské a neobvyklé gesto učinil v poslední vůli vůči své mladší dceři, které dovolil se provdat za toho, koho si sama určí.
Jan Šembera zemřel 30. dubna 1597 a jím vymřel rod pánů z Boskovic po meči. Pohřben byl v rodinné hrobce v minoritském klášteře u sv. Janů v Brně. Zanechal dvě dcery – Annu a Kateřinu. Anna se vdala za Karla z Lichtenštejna a stala se tak první kněžnou z Lichtenštejna. Kateřina se pak vdala za jeho bratra, Maxmiliána z Lichtenštejna. Obrovský rodový majetek tak připadl Lichtenštejnům.
Reference
Literatura
- Alois Vojtěch Šembera, Historie pánů z Bozkowic hradu Bozkowa w Morawě: s popsánjm panstwj města, 1836
