V dnešním světě získal Jakub Patočka nesporný význam v různých oblastech. Od svého vlivu na společnost až po vliv na populární kulturu se Jakub Patočka podařilo upoutat pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už prostřednictvím hudby, filmu, politiky nebo jakéhokoli jiného média, Jakub Patočka se stal opakujícím se tématem konverzací a nevyčerpatelným zdrojem debat a úvah. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jakub Patočka a analyzujeme jeho dopad dnes, stejně jako jeho projekci do budoucna.
Mgr. Jakub Patočka | |
---|---|
![]() Jakub Patočka (7. září 2016) | |
Narození | 19. května 1973 (51 let) Brno ![]() |
Alma mater | Masarykova univerzita |
Povolání | spisovatel, sociolog, novinář, ekolog a politik |
Politické strany | SZ (2002–2005) ČSSD (2013–2017) |
Choť | Vanda Patočková (do 2004) |
Děti | Vítek Patočka Josef Patočka Vanda Patočková Tomáš Patočka |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jakub Patočka (* 19. května 1973 Brno) je český novinář a politik, bývalý environmentální aktivista a dlouholetý šéfredaktor Literárních novin.
Vystudoval sociologii na Masarykově univerzitě (bakalářské studium dokončil v roce 1996 ještě na filozofické fakultě, magisterské v roce 1998 již na nově zřízené fakultě sociálních studií).
V roce 1989 společně s Janem Beránkem založil Hnutí DUHA, jež se pod jeho vedením stalo českým členem významné mezinárodní ekologické organizace Přátelé Země. V roce 1991 stál pří zrodu časopisu Poslední generace, který se posléze v roce 1997 přejmenoval na Sedmou generaci. Byl jeho šéfredaktorem až do roku 1999 a přispívá do něj až do současnosti.[1]
Členem Zelených byl od roku 2002.[2] V letech 2003 až 2005 spolu s Beránkem vedl[zdroj?!] Stranu zelených, za niž Patočka v roce 2004 kandidoval na prvním místě kandidátky ve volbách do Evropského parlamentu.[3] V roce 2005 jej ve vnitrostranickém sporu porazila skupina kolem Martina Bursíka, což vedlo k Patočkově následnému odchodu ze strany.[4]
V letech 1999 až 2009 byl šéfredaktorem týdeníku Literární noviny.[5] V roce 2005 se dostal do sporu se většinou redakce LtN, která na protest proti jeho metodám práce odešla a založila v říjnu 2005 konkurenční časopis A2.[6]
Od května 2002 byl sedm let členem správní rady Nadace Michaela Kocába, která spravuje 29 milionů korun pocházejících dle dostupných informací z vytunelovaného všeobecného investičního fondu TREND.[7][8][9][10] Nadace Michaela Kocába od svého založení podporovala Literární noviny.[11]
Počátkem roku 2009 předal LtN do rukou sdružení Právo, solidarita a informace, které je spojeno s bývalým sociálnědemokratickým ministrem zemědělství Janem Mládkem, který v té době byl i ředitelem Masarykovy dělnické akademie propojené s ČSSD.[12]
O Patočkovi se psalo v souvislosti s tzv. Kuřimskou kauzou. Policie u něj doma v souvislosti s případem prováděla domovní prohlídku. Patočka pomáhal Kláře Mauerové spojit se s odborníky, kteří jí pomohli k získání opatrovnictví dívky Anny, za kterou se vydávala Barbora Škrlová. Patočka uvedl, že Mauerová byla kamarádka a bývalá spolužačka jeho ženy, které naletěl.[13][14]
V prosinci roku 2009 založil Deník Referendum, český internetový deník.[zdroj?]
V září 2013 vstoupil do České strany sociálně demokratické.[15] Dne 11. listopadu 2017 však rozhodla městská konference ČSSD v Brně o jeho vyloučení ze strany. Důvodem vyloučení měl být Patočkův podíl na organizaci referenda o poloze nádraží v Brně a kritika postojů ČSSD v této otázce.[16]
V roce 2013 inicioval vznik občanské aliance Referendum 2014 (později Referendum 2016), jíž se sběrem podpisů občanů podařilo přimět město Brno k vyhlášení místního referenda o poloze hlavního nádraží, které se uskutečnilo ve dnech 7. a 8. října 2016. Patočka je hlavním představitelem této aliance, kterou tvoří sdružení Hnutí DUHA, Masarykova demokratická akademie a Děti Země. Aliance prosazuje, aby železniční stanice Brno hlavní nádraží byla modernizována ve své stávající poloze nedaleko historického jádra města.