Ve světě Ivan Frlička vždy existovala fascinace a neustálý zájem objevovat o tomto tématu více. Ať už prostřednictvím zkoumání jeho historického původu, jeho dopadu na současnou společnost nebo jeho možných budoucích důsledků, Ivan Frlička je i nadále tématem diskusí a debat v různých oblastech. V tomto článku důkladně prozkoumáme různé aspekty Ivan Frlička a jak se vyvíjel v průběhu času, stejně jako jeho vliv na různé aspekty moderního života. Od své důležitosti v populární kultuře až po její význam ve vědě a technice zanechal Ivan Frlička v lidstvu nesmazatelnou stopu a je i dnes předmětem studia a zájmu.
Ivan Frlička | |
---|---|
Poslanec Slovenské národní rady | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Poslanec Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1946 – 1948 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSSD Strana práce ČSSD |
Narození | 16. května 1893 Svätá Mara ![]() |
Úmrtí | 18. června 1977 (ve věku 84 let) Košice ![]() |
Profese | spisovatel a politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ivan Frlička (16. května 1893[1][2] Svätá Mara[2][3] – 18. června 1977 Košice[3]) byl slovenský a československý politik, poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a předseda Strany práce.
Do roku 1919 pracoval jako zámečník. V letech 1920–1922 byl oblastním tajemníkem Unie železničářských zaměstnanců v Košicích, v letech 1922–1933 působil jako redaktor časopisu Unie v Praze a roku 1933 byl tajemníkem Unie v Bratislavě. Angažoval se v československé sociálně demokratické straně. V letech 1935–1938 byl členem jejího zemského výboru a roku 1938 i členem jejího předsednictva. V letech 1939–1940 byl vězněn za napomáhání osobám při útěku z Protektorátu do emigrace.[3]
V srpnu 1945 byl delegáty národních výborů zvolen za poslance Slovenské národní rady. Zasedal zde do roku 1946.[4][3] Počátkem roku 1946 se podílel na vzniku Strany práce. V lednu 1946 byl na konferenci chystané strany zvolen jejím předsedou. Ve funkci ho potvrdil řádný sjezd Strany práce v Žilině v březnu 1946. V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za Stranu práce (jako jeden z jejích pouhých dvou poslanců). Tato strana se v roce 1947 spojila s Československou sociální demokracií a byla nadále její zemskou organizací na Slovensku. Frlička proto přešel do poslaneckého klubu ČSSD a stal se i 1. místopředsedou ČSSD. V parlamentu setrval formálně do parlamentních voleb v roce 1948.[5][6]
Po únorovém převratu v roce 1948 pracoval až do roku 1955 jako bankovní úředník v Bratislavě.[3]