Dnes je Integrovaná doprava Plzeňského kraje nadále tématem velkého zájmu a významu ve společnosti. S rozvojem technologií a globalizací se Integrovaná doprava Plzeňského kraje stává stále aktuálnějším tématem v každodenním životě lidí. Ať už na osobní, společenské nebo pracovní úrovni, Integrovaná doprava Plzeňského kraje ovlivňuje všechny aspekty našeho života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Integrovaná doprava Plzeňského kraje, od jeho historie a vývoje až po jeho dnešní dopad. Kromě toho prozkoumáme, jak Integrovaná doprava Plzeňského kraje ovlivnil různé oblasti a jak způsobil významné změny ve způsobu, jakým žijeme, a ve vztahu ke světu kolem nás.
Integrovaná doprava Plzeňského kraje (IDPK), dříve Integrovaná doprava Plzeňska (IDP), je integrovaný dopravní systém veřejné osobní dopravy v Plzeňském kraji s přesahy do Karlovarského, Ústeckého, Středočeského a Jihočeského kraje. Systém byl spuštěn roku 2002 v oblasti asi do 15 km od středu Plzně, v roce 2012 byl rozšířen do okruhu asi 35 km od Plzně a v roce 2018 do zbytku kraje. V roce 2023 IDPK zahrnoval již přes 80 zón včetně šesti v sousedním Bavorsku.[1] Do systému je zahrnuta městská hromadná doprava v Plzni (tramvaje, trolejbusy, autobusy), regionální autobusové linky a také regionální i dálková železniční doprava na území IDPK včetně vlaků kategorie IC a EC.
Integrace spočívá jednotném jízdním dokladu, který funguje mezi všemi zapojenými dopravci, na následujících nosičích jízdného - papírová jízdenka, mobilní aplikace, Plzeňská karta a příbuzné karty (Mariánská, Karlovarská). V letech 2002–2007 vykonávala činnosti organizátora systému společnost Plzeňský holding a. s., stoprocentně vlastněná městem Plzní, která byla k 1. lednu 2007 zrušena. V následujících letech faktickým organizátorem byly Plzeňské městské dopravní podniky a. s.
K 1. květnu 2010 založil Plzeňský kraj (66 %) společně s městem Plzní (34 %) společnost POVED s. r. o. (Plzeňský organizátor veřejné dopravy), která vykonává servisní služby pro své zřizovatele i další obce a fakticky se ke dni svého založení stala mimo jiné i organizátorem IDP.[2][3][4] Ve své funkci nahradila společnost Plzeňský holding a. s (2002–2007) a Plzeňské městské dopravní podniky, které dopravní systém de facto spravovaly v letech 2008–2010.[5][6]
Organizace zajišťuje rozvoj dopravního systému, úpravy jízdních řádů, provádí kontrolní činnost u dopravců, dopravní průzkumy, připravuje soutěže na dopravní obslužnost a pro Plzeňský kraj zpracovává strategické dokumenty jako Plán dopravní obslužnosti Plzeňského kraje na léta 2022-26, který shrnuje předpokládaný rozvoj veřejné dopravy v následujících letech a slouží i jako podklad pro jednání s organizátory veřejné dopravy v sousedních krajích, Ministerstvem dopravy ČR nebo Správou železnic.[7]
POVED od roku 2020 disponuje centrálním dispečinkem.[8] Po rozšíření integrace na celý Plzeňský kraj a okolí se integrovaný dopravní systém Plzeňského kraje v rámci České republiky zařadil mezi nejpokročilejší.[9]
POVED je členem České asociace organizátorů veřejné dopravy (ČAOVD). Jednatelkou a ředitelkou společnosti je Ing. Zdeňka Kmochová.[10]
Integrace spočívá v možnosti zakoupení a aktivace předplatného časového jízdného na Plzeňské kartě, toto předplatné časové jízdné je uznáváno na linkách a spojích všech dopravců začleněných do IDPK. Plzeňskou kartu je možné využít jako elektronickou peněženku pouze u dopravců začleněných do IDPK tj. PMDP, Arriva střední Čechy s.r.o. a AD-Miroslav Hrouda, Město Blovice a ČSAD autobusy Plzeň. Projekt Plzeňské karty byl uveden do provozu 1. května 2004 společností Plzeňský holding, a. s., později byl převeden na Plzeňské městské dopravní podniky, a. s. Jednotlivé jízdenky prodávané dopravci (včetně elektronických jízdenek aktivovaných na kartě Plzeňská jízdenka) zůstávají nepřestupné a nejsou integrovanými jízdními doklady Integrované dopravy Plzeňska. Časové předplatní jízdenky je možné zakoupit a aktivovat na Plzeňské kartě v rozsahu - roční (380denní) a šestiměsíční (190denní) a tzv. volný tarif (1–123 dní), žákovské časové předplatní jízdenky pro vnější tarifní zónu nebo více zón nebo jejich kombinaci s vnitřní zónou mají navíc měsíční variantu.
Pro nepravidelné cestující existují čipové předplatní Plzeňské jízdenky, které slouží jako elektronická peněženka a nosič pro aktivaci jednotlivých jízdenek.
Od roku 2020 bude integrováno i jednotlivé jízdné v rámci IDPK, které bude platit ve všech autobusových linkách objednávaných krajem i ve všech vlacích a na vybraných linkách MHD včetně všech linek MHD v Plzni. 14. června bude zaveden nový tarif pro linkové autobusy, cena za jednu jízdu v linkovém autobuse bude 12 Kč, 6 Kč a 3 Kč (plné a zlevněné jízdné). Od 1. července 2020 proběhne další vlna integrace, bude zaveden přestupní tarif IDPK.[11]
Původně, od 1. ledna 2002, se síť dělila na vnitřní (centrální) tarifní zónu P (IDP-P, město Plzeň a několik okolních obcí) a vnější zónu Z (IDP-Z), která zahrnovala oblast asi do 13–17 km od středu Plzně. K vnitřní tarifní zóně P patřily kromě města Plzně i obce Dýšina, Chrást, Kyšice v okrese Plzeň-město, Starý Plzenec, Vejprnice a Tlučná v okrese Plzeň-sever a Smědčice v okrese Rokycany.
Od 1. dubna 2012 nese vnitřní zóna označení 001 Plzeň a byla omezena jen na území města Plzně, na němž může město Plzeň svými nařízeními v mezích zákona regulovat ceny. Vnější oblast, za hranicemi města Plzně, byla rozdělena do řady tarifních zón. Tarifní zóny od 1. dubna 2012 (většina zón zahrnuje více obcí, pojmenována je podle nejvýznamnější):
S rozšížením IDP na území celého kraje v roce 2018 vznikly další zóny, celkem existovalo 40 zón.[12] S reorganizací v roce 2020 se hranice některých zón změnily, také vznikly další čtyři zóny na území Plzeňského kraje a čtyři v sousedních krajích.
V roce 2023 již existovalo v rámci IDPK přes 80 zón, z toho 12 převážně na území sousedních krajů a šest v zahraničí na území Bavorska.[1]
Součástí systému IDPK jsou všechny linky MHD Plzeň.
Regionální či dálkové autobusové linky má do systému IDPK začleněny především dominantní celokrajský dopravce ČSAD autobusy Plzeň a. s.
Arriva Střední Čechy a. s. má do systému začleněny pouze úseky linek:
Autobusová doprava-Miroslav Hrouda má v systému začleněny linky:
Město Blovice má do systému IDP od 1. dubna 2012 začleněnu jednu autobusovou linku, kterou samo provozuje:
Do systému jsou do března 2012 zahrnuté osobní a spěšné vlaky na tratích a úsecích:
Kromě úseků označených podle čísel tratí je samostatně zmiňovaná takzvaná Plzeňská linka Kozolupy – Plzeň hlavní nádraží – Blovice, která je provozována jako linka průjezdná uzlem Plzeň hlavní nádraží a je vedena průběžně po trati 170 (směr Plzeň - Cheb) a trati 190 (Plzeň - České Budějovice).
Po změnách od 1.7. 2020 budou již integrované všechny železniční linky na území Plzeňsého kraje.
Od 1. dubna 2012[13] došlo k rozšíření území IDP z dosavadních 44 obcí Plzeňského kraje na 194 obcí (původně avizováno 196 obcí), tj. do IDP bylo začleněno 150 nových obcí (zdroj zmiňuje 152 obcí). Systém IDP byl rozšířen do okruhu asi 35 km od Plzně a zahrnoval například obce Radnice, Mýto a Mirošov v okrese Rokycany, Blovice, Přeštice, Merklín a Stod v okrese Plzeň-jih, Plasy, Heřmanova Huť, Plešnice, Všeruby a Dolní Bělá okrese Plzeň-sever, přičemž údajně neměl žádný nový dopravce přibýt,[14] podle zveřejněného seznamu linek však bylo v systému zapojeno i město Blovice jako provozovatel jedné autobusové linky.
1.7. 2018 bylo území IDP rozšířeno na celý Plzeňský kraj a do vybraných lokalit za hranicemi kraje.[12] Do systému bylo zařazeno dalších 531 obcí.
Na začátku roku 2012 začal Plzeňský kraj s vyhlašováním výběrových řízení na provozování autobusové dopravy.
Na základě rozboru z roku 2010 byl jako první vybrán provozní celek Radnicko (včetně Zbirožska) v severním Rokycansku. Před výběrovým řízením kraj v této oblasti přispíval ročně 34 miliony korun včetně DPH na 26 linek, z nichž 20 provozovala ČSAD autobusy Plzeň a. s. a 6 linek Autobusová doprava Miroslav Hrouda. Výběrové řízení, historicky první tendr na autobusovou dopravu v Plzeňském kraji, bylo vypsáno na 20 linek na období od 9. prosince 2012 do prosince 2020, za 8 let by dotace měla činit cca 200 milionů Kč bez daně.[15] V říjnu 2012 uspěla v tomto výběrovém řízení Autobusová doprava Miroslav Hrouda, za ní se podle vyhodnocení umístili další zájemci, PROBO BUS a. s., ČSAD autobusy Plzeň a. s. a ČSAD Slaný a. s.[16][17][18]
Další výběrové řízení se má týkat autobusové dopravy na Kralovicku od prosince 2013, do roku 2019 pak musí projít soutěžemi všechny autobusové a vlakové linky.[15]