V lidské historii hrál Hornovltavické pastviny zásadní roli ve vývoji společnosti. Od svého vzniku upoutal Hornovltavické pastviny pozornost a zájem milionů lidí po celém světě. Tento fenomén zanechal nesmazatelnou stopu v kultuře, politice, technologii a všech aspektech moderního života. V tomto článku prozkoumáme vliv Hornovltavické pastviny v průběhu času a analyzujeme jeho dopad na dnešní svět. Od svých počátků až po současnou relevanci je Hornovltavické pastviny nadále tématem debat a fascinace pro vědce, odborníky i nadšence.
![]() Hornovltavické pastviny | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
![]() severní okraj chráněného území | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 29. dubna 2005 |
Vyhlásil | Správa NP a CHKO Šumava |
Nadm. výška | 925–965 m n. m. |
Rozloha | 9,74 ha[1] |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Okres | Prachatice |
Umístění | Kubova Huť |
Souřadnice | 48°58′39″ s. š., 13°46′26,04″ v. d. |
![]() ![]() Hornovltavické pastviny | |
Další informace | |
Kód | 2319 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hornovltavické pastviny jsou přírodní rezervace v okrese Prachatice. Nacházejí se na Šumavě (Boubínská hornatina), při jižním okraji obce Kubova Huť. Rezervace je součástí CHKO Šumava.
Důvodem ochrany jsou cenná minerotrofní rašeliniště s porosty krátkostébelných ostřic, komplexy mokřadů v okolí Kubohuťského potoka a prameniště, která tvoří spolu se sukcesními plochami složitou mozaikovitou strukturu s vysokou druhovou diverzitou ptačích společenstev.[2] V 18. století zde kácením a vypalováním původního pralesa vznikly zemědělské plochy s kamennými snosy (dlouhé valy nebo zídky z kamenů na okrajích pozemků). Kamenné snosy se staly postupem času zvláštním biotopem – chybějí na nich půda a vegetace, a tak vytvářejí místní kamennou „poušť“, skuliny mezi kameny vyhledávají pavouci, brouci, malí obratlovci a plazi, především zmije obecná, ještěrka obecná a ještěrka živorodá. Od padesátých let 20. století se zde přestalo hospodařit, odvodňovací rýhy postupně zarostly rašeliníkem a pozemky se znovu zamokřily, s ukončením pastvy se zde uchytily dřeviny a tak v současnosti tvoří porost pozemků nejen jalovec obecný, borovice a smrk, ale i brusnice borůvka, jeřáb, bříza a javor.[2]
V červnu 2006 byla v rezervaci otevřena naučná stezka,[2] která má délku 850 m, začíná v centru Kubovy Huti a je zaměřena na přírodu a historii.[3]