Téma Horní Ročov je téma, které v průběhu let upoutalo pozornost mnoha lidí. Od svého vystoupení na veřejné scéně je Horní Ročov předmětem debat, studia a zájmu odborníků i fanoušků. Jeho dopad na společnost a každodenní život je nepopiratelný a jeho význam je i nadále důvodem k úvahám v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Horní Ročov, od jeho historie až po jeho vliv na dnešní svět, s cílem poskytnout úplný a aktuální přehled tohoto fascinujícího tématu.
Horní Ročov | |
---|---|
![]() Škola a obecní úřad vedle kostela Narození Panny Marie na náměstí v Ročově | |
Lokalita | |
Charakter | část obce |
Obec | Ročov |
Okres | Louny |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°15′17″ s. š., 13°46′37″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 431 (2021)[1] |
Katastrální území | Ročov |
PSČ | 439 67 |
![]() ![]() Horní Ročov | |
Další údaje | |
Web | www |
Kód k. ú. | 740250 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Horní Ročov (staré názvy Dráčov, Vysoká, Hořejší Ročov, Horní Ročovice, latinsky Alta civitas, německy Ober Rotschow) je městys, mladší ze dvou samostatných osad Ročova.
V roce 1352 získal Albrecht z Kolovrat od císaře Karla IV. svolení vykácet les nad Dolním Ročovem, kde měl svou tvrz, a dřevo použít na výstavbu městečka. Městečko položené na kopci nad starou osadou bylo vystavěno plánovitě, kolem velkého pravidelného náměstí, později se na něm konaly trhy. Větší rozvoj městečko zaznamenalo v druhé polovině 19. století díky vzestupu pěstování chmele, který se tu pěstoval už ve 14. století.