V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Hliniště. Od svého vzniku až po dopad na moderní společnost je Hliniště tématem neustálého zájmu a debat. V průběhu let se Hliniště vyvíjel a přizpůsoboval se společenským, technologickým a kulturním změnám. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Hliniště a analyzujeme jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Ať už na osobní, profesionální nebo globální úrovni, Hliniště zanechal svou stopu v našem světě mnoha způsoby a je nezbytné pochopit jeho důležitost a dosah. Připojte se k nám na této cestě objevování a úvah o Hliniště.
Hliniště, řidčeji též hliník,[1] je český výraz pro lokalitu s povrchovou těžbou hlíny.[2] Primárním účelem hlinišť bylo zajištění dostatečného množství suroviny pro výrobu cihel (původně nepálených) a jiných stavebních komponent, výjimečně též k výrobě keramiky.
Hliniště proto vznikala zpravidla v těsném sousedství lidských sídel, na místech naleziště vhodné hlíny, nejlépe ve svahu, který umožňoval snazší těžbu.
Některé hliníky byly, podobně jako pískovny, po ukončení těžby zatopeny vodou (často samovolně) a sloužily dále jako rybníky; v místech, kde bylo vydatnější ložisko, v pozdějších staletích vznikaly cihelny.
V minulosti[kdy?] se hliník nacházel prakticky u každého sídla.[zdroj?] V současnosti je většina hliníků (mimo cihelny) zaniklá, ale název Hliniště, také Hlinky, Hliník či Hliníky zůstal zachován v místních názvech (např. ulice) u řady měst a vesnic v Česku i na Slovensku.