V tomto článku prozkoumáme téma Ha-No'ar ha-cijoni do hloubky. Od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost budeme analyzovat všechny aspekty Ha-No'ar ha-cijoni a jeho význam v různých kontextech. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme různé perspektivy, které existují ohledně Ha-No'ar ha-cijoni, a prozkoumáme, jak se vyvíjel v průběhu času. Kromě toho probereme jeho vliv v oblastech, jako je kultura, ekonomika a politika, a zamyslíme se nad jeho budoucností v neustále se měnícím světě. Připravte se na cestu za poznáním Ha-No'ar ha-cijoni a všeho, co tento koncept obnáší.
Ha-No'ar ha-cijoni (hebrejsky: הנוער הציוני, doslova Sionistické mládí) je mládežnické a osadnické sionistické hnutí v Izraeli, působící ale i v dalších zemích světa.
Vzniklo roku 1927 (jinde uváděno 1926) v Polsku. Roku 1929 se aktivity hnutí rozšířily do Rumunska, později hnutí zasáhlo i Maďarsko, Francii, Belgii, Litvu a Lotyšsko. V roce 1931 se pak konala sjednocovací konference, na níž bylo přijalo současné jméno a vytvořena mezinárodní organizační struktura. Ve 40. letech 20. století se hnutí rozšířilo i do Latinské Ameriky (Uruguay, Peru, Mexiko, Chile atd.). Od roku 1930 přicházeli první mladí Židé napojení na tuto organizaci i do tehdejší mandátní Palestiny, kde se zapojili do osidlovací politiky a podíleli se na založení mnoha zemědělských osad typu mošav a kibuc. První z nich byla vesnice Uša zbudovaná roku 1936. Hnutí kromě toho budovalo vzdělávací instituce. Roku 1948 vznikl školící ústav Chavat ha-No'ar ha-cijoni v Jeruzalému a komplex Alonej Jicchak.[1][2]
Šlo o nesocialistickou organizaci blízkou ke straně Nezávislí liberálové.[3] V roce 1953 se hnutí připojilo k nové organizaci Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim sdružující některé kibucy.[3] K roku 1964 mělo hnutí 1500 členů.[4] Na počátku 21. století se počet členů uváděl na cca 2000.[1]