V tomto článku prozkoumáme dopad Gustav Mattauch na různé aspekty současné společnosti. Od svého vlivu na populární kulturu až po svůj význam v akademické sféře, Gustav Mattauch zanechal nesmazatelnou stopu ve způsobu, jakým žijeme, myslíme a souvisíme. Od nepaměti byl Gustav Mattauch předmětem fascinace a debat, které generovaly četné interpretace a úvahy. Prostřednictvím podrobné a multidisciplinární analýzy se pokusíme odhalit záhady a významy, které Gustav Mattauch obsahuje, a jak utvářela naši historii a naše očekávání do budoucna.
Jeho Milost Msgre. Gustav Mattauch prelát | |
---|---|
54. probošt litoměřické svatoštěpánské kapituly | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Předchůdce | Josef Štěrba |
Nástupce | Josef Kowař |
Znak | ![]() |
Osobní údaje | |
Datum narození | 8. ledna 1846 |
Místo narození | Zákupy, ![]() |
Datum úmrtí | 3. září 1923 (ve věku 77 let) |
Místo úmrtí | Litoměřice, ![]() |
Místo pohřbení | Městský hřbitov, Litoměřice |
Povolání | římskokatolický duchovní |
Řády a ocenění | apoštolský protonotář[1] |
![]() ![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gustav Mattauch (8. ledna 1846, Zákupy[2] – 3. září 1923, Litoměřice[3]) byl český katolický kněz, sídelní kanovník a 54. probošt litoměřické katedrální kapituly v letech 1909–1923.
Zákupský rodák, kněz litoměřické diecéze Mattauch byl v roce 1901 jmenován a od roku 1902 instalován litoměřickým biskupem Emanuelem Schöbelem sídelním kanovníkem litoměřické katedrální kapituly sv. Štěpána. V roce 1911 byl zvolen 54. proboštem katedrální kapituly a funkci vykonával až do své smrti v roce 1923. Období jeho funkce probošta kapituly, kterou vykonával v době episkopátu (funkční období biskupa) Josefa Grosse je poznamenáno zvyšujícím se národnostním napětím v severočeských Sudetech. Za svou duchovní činnost byl papežem jmenován papežským prelátem[4] a apoštolským protonotářem.[1]
Předchůdce: Josef Štěrba |
![]() |
54. probošt litoměřické kapituly 1909 – 1923 |
![]() |
Nástupce: Josef Kowař |