V dnešním světě hraje Gustav, vévoda z Upplandu důležitou roli ve společnosti. Od svého dopadu na každodenní životy lidí až po jeho vliv na politiku a ekonomiku se Gustav, vévoda z Upplandu ukázalo být dnes velmi aktuálním tématem. V průběhu let se o Gustav, vévoda z Upplandu a jeho dopadu na různé aspekty života široce diskutovalo. Tento článek se snaží analyzovat význam Gustav, vévoda z Upplandu a jeho vliv na současnou společnost, stejně jako jeho vývoj v čase. Budou se zabývat různými pohledy a názory na Gustav, vévoda z Upplandu s cílem poskytnout ucelenou a obohacující vizi na toto téma.
Gustav | |
---|---|
Vévoda z Upplandu Švédský a norský princ | |
![]() | |
Úplné jméno | Frans Gustaf Oscar |
Narození | 18. června 1827 Solna |
Úmrtí | 24. září 1852 (ve věku 25 let) Kristiania |
Rod | Bernadottové |
Otec | Oskar I. |
Matka | Joséphine de Beauharnais mladší |
Příbuzní | Evženie Švédská, Oskar II. Švédský, Karel XV. Švédský, August, vévoda z Dalarny, Hjalmar Högqvist a Max Högqvist (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gustav, vévoda z Upplandu (18. června 1827, Solna – 24. září 1852, Kristiania) byl švédský a norský princ.
Narodil se 18. června 1827 v Solně jako syn krále Oskara I. a jeho manželky královny Joséphine de Beauharnais.
Byl trénovaným hudebníkem, hrající pod jménem Prins Gustaf. Od roku 1844 do své smrti roku 1852 byl druhým v nástupnictví na norský a švédský trůn. Byl členem Královské švédské akademie věd.
Zemřel 24. září 1852 v Kristianii (dnešním Oslu) na břišní tyfus.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Gustaf, Duke of Uppland na anglické Wikipedii.