V dnešní době je Gunnar Höckert tématem, které ve společnosti získalo velký význam. Od svého vzniku až do současnosti má Gunnar Höckert významný dopad na životy lidí. Ať už na osobní, sociální, politické nebo ekonomické úrovni, Gunnar Höckert vyvolal debaty, kontroverze a změny v různých oblastech. V průběhu historie byl Gunnar Höckert předmětem studia, úvah a analýz odborníků a akademiků. V tomto článku prozkoumáme význam Gunnar Höckert a jeho vliv na společnost dnes, stejně jako jeho možné důsledky pro budoucnost.
Gunnar Höckert | |
---|---|
![]() Gunnar na Olympijských hrách 1936 v Berlíně | |
Osobní informace | |
Narození | 12. února 1910 Helsinky |
Úmrtí | 11. února 1940 (ve věku 29 let) Karelská šíje |
Stát | ![]() |
Výška | 178 cm |
Hmotnost | 67–69 kg |
Kariéra | |
Disciplína | 1500 m, 5000 m, steeplechase |
Klub | Idrottsklubben 32, Helsinki |
Účasti na LOH | 1 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
zlato | LOH 1936 | běh na 5 000 m |
Gunnar Mikael Höckert (12. února 1910 – 11. února 1940) byl finský atlet, běžec na střední tratě, olympijský vítěz v běhu na 5000 metrů z Olympijských her 1936 v Berlíně a bývalý držitel světového rekordu v běhu na 3000 metrů, 2 míle a 2000 metrů.
Gunnar Höckert se narodil 12. února 1910 v Helsinkách do bohaté rodiny finských Švédů. Jeho nejvýznamnější závodní sezónou byl rok 1936, ve kterém se na Letních olympijských her 1936 v Berlíně zúčastnil běhu na 5000 m. Během tohoto závodu zprvu udával tempo Američan Donald Lash, toto tempo však po 2000 m navýšili tři přítomní Finové, kteří jej následně předběhli. Nedlouho po tomto zvratu se z trojice běžců ve vedoucí skupině oddělil Henry Jonsson a boj o vítězství se přesunul mezi Höckerta a Laurinia Lehtinena, který byl současným držitelem světového rekordu na této distanci. V posledním kole si však Höckert vytvořil nad Lehtinenem náskok a do cíle doběhl ve světově nejlepším časem této sezóny 14:22,2 s. Na třetí pozici doběhl Henry Jonsson a za ním se umístil Japonec Kohei Murakoso, který krátce po startu vedl závod z první pozice.[1]
V téže sezóně později 16. září ve Stockholmu Höckert vytvořil nový světový rekord v běhu na 3000 m, který vylepšil na 8:14,8 s. Dalšího světového rekordu se dočkal přesně o týden později na tomtéž atletickém stadionu, kde 23. září 1936 pokořil světový rekord v běhu na dvě míle, a posunul jej na 8:57,4 s. Znovu o týden později 30. září 1936 v Malmö časem 5:21, 8 s zaběhl světový rekord v běhu na 2000 m, který dosud držel Francouz Jules Ladoumegue.[1]
Krátce po skončení Olympijských her 1936 začaly Höckerta stíhat zdravotní problémy způsobené revmatismem, kvůli čemuž nemohl účinně trénovat a již nikdy se nevrátil na takovou úroveň, jaké dosahoval během roku 1936. Höckert při válečného konfliktu během druhé světové války mezi Finskem a Sovětským svazem známým jako Zimní válka nastoupil dobrovolně do služby jako podporučík a sloužil zde na Karelské šíji. Padl v bojích o hlavní pozice Mannerheimovy linie v den před svými 30. narozeninami.[2][3] Höckert je pohřben na hřbitově Hietaniemi v Helsinkách.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gunnar Höckert na anglické Wikipedii.