Grangie
V tomto článku prozkoumáme Grangie a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Grangie je téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí a vyvolalo v dnešní společnosti široký zájem a diskusi. V průběhu historie hrál Grangie klíčovou roli při definování identit, technologického rozvoje, mezilidských vztahů a dalších základních aspektů lidské zkušenosti. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme, jak Grangie formoval a nadále utváří způsob, jakým ve světě myslíme, cítíme a jednáme. Kromě toho prozkoumáme budoucí důsledky Grangie a jeho význam v neustále se měnícím globálním kontextu.
Grangie (latinsky grangium) byl velký hospodářský dvůr řádu cisterciáků. Grangia měla být zároveň nástrojem kolonizace odlehlých neosídlených území a zároveň zajištěním soběstačnosti klášterů, kterým řádová pravidla nařizovala nezávislost na vnějším světě. Jelikož však bylo na práci málo mnichů a ani pomoc konvršů nestačila,[zdroj?] pracovali ve dvorech nájemní pracovníci a při sezónních pracích vypomáhali při robotě poddaní z okolních vesnic. Ve čtrnáctém století v souvislosti se zaváděním emfyteutického práva řád některé grangie zrušil a nahradil je vesnicemi, nebo u stávajícího dvora vyčlenil část pozemků, na kterých opět vznikla vesnice, protože tento feudální systém byl pro kláštery i poddané výhodnější.[1]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu grangie na Wikimedia Commons
- ↑ ROŽMBERSKÝ, Petr. Dvory plaských cisterciáků. Plzeň: Nakladatelství P. Mikota, 1999. ISBN 80-902692-1-4. S. 6.
