Giovanni Maria Capelli

V dnešním světě je Giovanni Maria Capelli stále se opakujícím tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho význam přesáhl hranice a jeho dopad se projevil v různých oblastech. Od svého vzniku Giovanni Maria Capelli vzbuzuje zájem odborníků i fanoušků, vyvolává debaty, výzkumy a úvahy, které se snaží pochopit jeho význam a vliv na společnost. Postupem času se Giovanni Maria Capelli stal fenoménem, ​​který nenechává nikoho lhostejným a zpochybňuje zavedené vnímání a přesvědčení. V tomto článku podrobně prozkoumáme dopad Giovanni Maria Capelli v různých kontextech a důsledky, které má na každodenní život.

Giovanni Maria Capelli
Základní informace
Narození7. prosince 1648
Parma
Úmrtí16. října 1726 (ve věku 77 let)
Parma
Žánryopera, klasická hudba a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, varhaník, zpěvák a kněz
Nástrojevarhany a hlas
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giovanni Maria Capelli (7. prosince 1648 Parma – 16. října 1726 tamtéž) byl italský hudební skladatel.

Život

Téměř nic není známo o jeho mládí a hudebním vzdělání. V roce 1699 byl zpěvákem v parmské katedrále. V té době byl zřejmě také vysvěcen na kněze. V následujícím roce se stal kapelníkem katedrály. V červenci 1709 byl jmenován varhaníkem kostela Madonna della Steccata. Ve stejném roce mu bylo nabídnuto místo u dvora parmského vévody Farnese a pravděpodobně hned nebo o několik let později se stal dvorním kapeníkem.

Byl to údajně jemný a tichý muž, vynikající varhaník a skladatel oratorií a duchovní hudby. Divadlu se začal věnovat divadlu až v pokročilémvěku. Debutoval v roce 1710 v Reggio Emilia hudebním dramatem I rivali generosi na text Apostola Zena. Jeho operní kariéra skončila v roce 1726, ve věku nedožitých 78 let. Byl pohřben v kostele sv. Trojice v Parmě.

Dílo

Opery

  • I rivali generosi (libreto Apostolo Zeno, 1710 Reggio Emilia, Teatro pubblico, spolupráce Clemente Monari, Francesco Antonio Mamiliano Pistocchi)
  • L'amore politico e generoso della regina Ermengarda (1713 Mantova, Teatro ducale, spolupráce Francesco Gasparini)
  • L'Eudamia (libreto Vincenzo Piazza, 1718 Parma, Teatro ducale)
  • Nino (libreto Ippolito Zanelli, 1720 Reggio Emilia, Teatro della Comunità, spolupráce Francesco Gasparini, Antonio Maria Bononcini)
  • Giulio Flavio Crispo (libreto Benedetto Pasqualigo, 1722 Benátky, Teatro San Giovanni Grisostomo)
  • Mitridate re di Ponto (libreto Benedetto Pasqualigo, 1723 Benátky, Teatro San Giovanni Grisostomo)
  • Orsmisda (pasticcio?, Janov, 1723)
  • Radamisto (Janov, 1723)
  • Il Venceslao (libreto Apostolo Zeno, 1724, Parma, Teatro ducale)
  • I fratelli riconosciuti (libreto Carlo Innocenzo Frugoni, 1726 Parma, Teatro ducale)
  • Erginia mascherata (libreto A. Marchi, 1727 Rovigo, Teatro Campanella)

Nejisté autorství:

  • Climene (libreto V. Cassani, Rovigo, Teatro Campanella, 1700)
  • Griselda (libreto A. Zeno, Rovigo, Teatro Campanella, 1710)

Chrámové skladby

  • La carità trionfante (oratorium, 1707, Parma)
  • Maria Vergine contemplata in due de' suoi sette dolori (oratorium, 1726, Bologna)
  • Messa per 4 voci e strumenti
  • Tantum ergo per 4 voci, 2 violini, viola e organo
  • Tantum ergo per soprano, 2 violini, viola e organo

Externí odkazy