V tomto článku se ponoříme do tématu Gerta Mazalová, tématu, které v poslední době vyvolalo zájem a debatu. _Var1 získal na významu díky svému vlivu v různých oblastech, od politiky po vědu, včetně kultury a společnosti obecně. V tomto článku budeme analyzovat různé pohledy, které existují na Gerta Mazalová, a nabídneme úplný a objektivní přehled, který umožní čtenáři vytvořit si informovaný názor na toto téma. Kromě toho prozkoumáme původ a vývoj Gerta Mazalová a také jeho význam v současném kontextu. Gerta Mazalová bezpochyby představuje téma velkého významu, které si zaslouží být pečlivě a objektivně řešeno, a právě účelem tohoto článku je nabídnout úplnou a podrobnou vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
Gerta Mazalová | |
---|---|
![]() Gerta Mazalová (8. září 2015) | |
poslankyně České národní rady | |
Ve funkci: 1990 – 1992 | |
Ve funkci: 1992 – 1992[1] | |
poslankyně Poslanecké sněmovny | |
Ve funkci: 1993 – 1996 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | HSD-SMS KPSDO HSD-SMS nezařazená ČSSD nezařazená SNK-ED |
Narození | 10. února 1945 |
Úmrtí | 30. července 2024 (ve věku 79 let) |
Profese | politička |
Commons | Gerta Mazalová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gerta Mazalová (10. února 1945 – 30. července 2024[2][3]) byla česká politička, v 90. letech 20. století poslankyně České národní rady a Poslanecké sněmovny za Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko, později za Klub poslanců sociálně demokratické orientace, pak opětovně za HSD-SMS, následně nezařazená poslankyně a dočasně členka klubu ČSSD.
Ve volbách v roce 1990 byla zvolena do České národní rady za HSD-SMS.[4] V průběhu volebního období ovšem z klubu HSD-SMS odešla a působila jako nezařazená poslankyně. V březnu 1992 se stala členkou Klubu poslanců sociálně demokratické orientace, který sdružil několik poslanců dříve především za Občanské fórum.[5]
Mandát v ČNR ve volbách v roce 1992 nicméně opět za HSD-SMS obhájila (volební obvod Jihomoravský kraj). Zasedala ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.[6][7] Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. V ní setrvala do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1996.[8]
V lednu 1993 ovšem vystoupila (spolu s několika svými kolegy) z klubu své mateřské strany poté, co se HSD-SMS transformovalo na Hnutí za samosprávnou demokracii Moravy a Slezska. Nadále pak byla nezařazenou poslankyní.[9] V červnu pak vstoupila do obnoveného klubu HSD-SMS (který ale ve sněmovně vystupoval nezávisle na Hnutí za samosprávnou demokracii Moravy a Slezska a který za sobě blízký považovala Moravská národní strana.[10] V dubnu 1994 se ovšem Moravská národní strana od toho klubu distancovala a následně jej opustilo několik poslanců, čímž jeho činnost fakticky ustala. Mazalová ovšem zůstala, nyní opět jako nezařazená.[11] Od července 1995 byla členkou poslaneckého klubu ČSSD. V únoru 1996 z klubu sociální demokracie vystoupila.[8] Vadilo jí, že strana ji vyškrtla z kandidátní listiny pro sněmovní volby roku 1996. Důvodem měl být její podpis pod petici za práva Moravy a Slezska, adresovanou do zahraničí. Prohlásila: „Konstatuji, že musím zaplatit daň za své moravské cítění, a zaplatím ji ráda. Navíc jsem pochopila, že do strany, která řídí členskou základnu direktivně a centralisticky, nepatřím.“[12] V únoru 1996 o ní Hnutí samosprávné Moravy a Slezska (HSMS) uvažovalo jako o předsedkyni nové politické strany vzniklé sloučením HSMS a Moravské národní strany. Návrh ale na slučovacím sjezdu neprošel.[13]
V roce 1993 o ni Necenzurované noviny napsaly v článku Fúrie v Parlamentu, že není „s to sestavit dvě souvislé věty“. Mazalová se proti tvrzení bránila soudně, ale v roce 1995 soud její žalobu zamítl.[14] V roce 1995 také čelila kritice za to, že její manžel získal v dražbě restauraci Zagreb v Brně. Mazalová odmítla, že by transakce měla souvislost s jejím politickým angažmá.[15]
Po odchodu ze sněmovny se od roku 2003 angažovala v brněnské pobočce Sdružení obrany spotřebitelů ČR.[16][17] V komunálních volbách roku 2006 kandidovala neúspěšně do zastupitelstva města Brno za SNK Evropští demokraté.[18] Zemřela po dlouhé nemoci dne 30. července 2024[3][2].