Dnes je George Montagu, 4. vévoda z Manchesteru téma, které získalo velký význam v různých oblastech společnosti. V oblasti politiky, ekonomiky, kultury, vědy a technologie má George Montagu, 4. vévoda z Manchesteru významný dopad na způsob, jakým lidé interagují a jak se chovají ke svému prostředí. S pokrokem globalizace a rozvojem informačních technologií se George Montagu, 4. vévoda z Manchesteru stal ústředním problémem, který představuje výzvy a příležitosti pro všechny zúčastněné subjekty. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze a aspekty související s George Montagu, 4. vévoda z Manchesteru, analyzujeme jeho důležitost a dopady v dnešní společnosti.
George Montagu, 4. vévoda z Manchesteru | |
---|---|
![]() | |
Britský velvyslanec ve Francii | |
Ve funkci: 1783 – 1784 | |
Předchůdce | Thomas Grenville |
Nástupce | John Sackville, 3. vévoda z Dorsetu |
Lord nejvyšší komoří Velké Británie | |
Ve funkci: 7. dubna 1782 – 9. dubna 1783 | |
Předchůdce | Francis Seymour-Conway, 1. hrabě z Hertfordu |
Nástupce | Francis Seymour-Conway, 1. hrabě z Hertfordu |
Stranická příslušnost | |
Členství | Whigové |
Narození | 6. dubna 1737 |
Úmrtí | 2. září 1788 (ve věku 51 let) |
Místo pohřbení | Church of St Andrew, Kimbolton |
Choť | Elizabeth Montagu, Duchess of Manchester (od 1762) |
Rodiče | Robert Montagu, 3rd Duke of Manchester a Harriet Dunch |
Děti | William Montagu Lord Frederick Montagu Lady Ana Marie Montagu Lady Emily Montagu Lord George Montagu Caroline Graham, Duchess of Montrose |
Příbuzní | Lord Charles Montagu (bratr) George Montagu, 6th Duke of Manchester, Caroline Calcraft[1], Lady Georgiana Montagu[1], Lady Jane Montagu[1], Lady Elizabeth Montagu[1], Lady Emily Montagu[1], Lady Susan Montagu[1][2] a Lord William Francis Montagu[1] (vnoučata) |
Profese | diplomat a politik |
Commons | George Montagu, 4th Duke of Manchester |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
George Montagu, 4. vévoda z Manchesteru (anglicky George Montagu, 4th Duke of Manchester, 7th Earl of Manchester, 7th Viscount Mandeville (6. dubna 1737 Kimbolton Castle, Huntingdonshire, Anglie – 2. září 1788 Brighton, Anglie) byl britský šlechtic, diplomat a politik druhé poloviny 18. století. S peerským titulem vévody byl od roku 1762 členem Sněmovny lordů, kde se prosadil jako předák strany whigů. Proslul jako odpůrce války proti USA, v roce 1783 jako mimořádný velvyslanec ve Francii podepsal Pařížský mír, který tuto válku ukončil.
Pocházel ze šlechtického rodu Montagu, narodil se jako starší syn Roberta Montagu, 3. vévody z Manchesteru (1710–1762). Po dosažení zletilosti vstoupil do politiky a v letech 1761–1762 byl členem Dolní sněmovny, již v roce 1762 ale po otci zdědil titul vévody a vstoupil do Sněmovny lordů (do té doby jako otcův dědic užíval titul vikomt Mandeville).[3] V Dolní sněmovně zastupoval hrabství Huntingdonshire, v poslaneckém mandátu jej pak v doplňovacích volbách nahradil mladší bratr lord Charles Greville Montagu.[4] Jako vévoda zastával několik čestných hodností,[5] v letech 1762–1770 byl komořím Jiřího III. a od roku 1762 až do smrti lordem-místodržitelem v hrabství Huntingdonshire, kde rodina vlastnila statky.
V politice patřil k aktivním whigům, na půdě Horní sněmovny se jako řečník věnoval především problematice kolonií a Irska. Po nástupu vlády lorda Northa se musel vzdát některých postů (1770). Dlouhodobě patřil k odpůrcům války s americkými kolonisty a podporoval uznání samostatnosti USA.[6] V Rockinghamově vládě získal úřad lorda nejvyššího komořího (Lord Chamberlain, 1782–1783)[7], zároveň byl jmenován členem Tajné rady. Na jaře 1783 byl jako mimořádný velvyslanec vyslán do Francie, kde byl pověřen jednáním o míru. Za Velkou Británii podepsal Versailleskou smlouvu (1783), která ukončila válku proti USA i souběžně probíhající konflikty s Francií a Španělskem. Po obnovení diplomatických styků se novým stálým velvyslancem stal vévoda z Dorsetu.[8] Vévoda z Manchesteru mezitím po změně vlády ztratil post nejvyššího komořího a po návratu do Anglie se nadále politicky angažoval již jen z pozice člena Sněmovny lordů. Zemřel následkem těžkého nachlazení v Brightonu 2. září 1788 ve věku 51 let, pohřben byl v kostele sv. Ondřeje u rodového sídla Kimbolton Castle.[9]
Hlavním rodovým sídlem vévodů z Manchesteru byl zámek Kimbolton Castle (dříve Huntingdonshire, nyní Cambridgeshire), který jim patřil v letech 1615–1950. Čtvrtý vévoda z Manchesteru po převzetí dědictví přizval slavného architekta Roberta Adama ke stavebním úpravám, které však byly z finančních důvodů realizovány jen částečně.[10] Vévoda z Manchesteru se celoživotně potýkal s vysokým zadlužením a již v roce 1767 byl donucen prodat rodový palác v Londýně bankéřské rodině Childů.
V roce 1762 se oženil s Elizabeth Dashwood (1740-1832), neteří ministra financí Sira Francise Dashwooda. Z jejich manželství se narodilo šest dětí.[11][12]
Vévodův mladší bratr lord Charles Greville Montagu (1741–1784) byl v letech 1766–1773 guvernérem v Jižní Karolíně, poté bojoval ve válce proti americkým kolonistům a zemřel v Kanadě.