Galerista

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Galerista. Od svého dopadu na současnou společnost až po svůj význam v historii, Galerista hrál klíčovou roli v různých oblastech. Na těchto stránkách budeme analyzovat dopad Galerista na životy lidí a budeme zkoumat jeho vliv na kulturu, umění, politiku a technologie. Kromě toho prozkoumáme, jak se Galerista vyvíjel v průběhu času a přizpůsoboval se měnícím se okolnostem a výzvám moderního světa. Připravte se ponořit se na cestu, která vás povede k odhalení skutečné důležitosti Galerista v našich životech. Nenechte si to ujít!

Portrét galeristy Ambroise Vollarda od Renoira

Galerista (od galerie, výstavní místnost) je obchodník, který provozuje výstavní místnost pro výtvarné umění nebo fotografii. Od jiných obchodníků s uměním se liší právě tím, že sám pořádá výstavy. Galeristé plní důležitou funkci, protože veřejnost seznamují zejména se současnými umělci a těm naopak zprostředkují styk se sběrateli a kupci.

Významní galeristé

Hlavně na přelomu 19. a 20. století sehráli někteří galeristé velmi významnou úlohu ve vývoji moderního umění – impresionismu, kubismu, surrealismu a dalších. Mezi nejznámější patřili Paul Durand-Ruel (1831–1922), Paul Guillaume (1891–1934), Daniel-Henry Kahnweiler (1884–1979) a Ambroise Vollard (1869–1939) v Paříži, Heinrich Thannhauser (1859–1934) v Mnichově, Klaus Perls (1912–2008) v New Yorku nebo Ernst Beyeler v Basileji. Většina z nich byla zároveň také sběrateli a někteří kromě toho i mecenáši výtvarných umělců.

Významným galeristou fotografických děl byl Alfred Stieglitz (1864 – 1946). Ve svých newyorských galeriích Little Galleries of the Photo-Secession, 291, The Intimate Gallery a An American Place vystavoval během čtyřiceti let fotografie uznávaných i začínajících evropských a amerických fotografů a výtvarná díla impresionistů, postimpresionistů, kubistů, futuristů a představitelů dalších nových uměleckých směrů.[1][2][3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ KIMMELMAN, Michael. Proselytizing for Modernism . New York Times, 2001-02-02 . Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ VOORHIES, James. Alfred Stieglitz (1864–1946) and His Circle . Metropolitan Museum of Art . Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ DUFEK, Antonín. Alfred Stieglitz. Praha: Odeon, 1990. ISBN 80-207-0078-1. S. 30, 38. 

Související články

Externí odkazy