V dnešním článku prozkoumáme František Xaver Naske, téma, které bylo předmětem zájmu v různých oblastech a které vyvolalo debaty a úvahy v různých oblastech. František Xaver Naske upoutal pozornost odborníků i široké veřejnosti a vytvořil nekonečné množství názorů a pohledů na svou relevanci a dopad. V tomto článku prozkoumáme různé přístupy a názory na František Xaver Naske, prozkoumáme jeho význam, jeho vývoj v čase a jeho vliv na různé aspekty společnosti. Připojte se k nám na této cestě světem František Xaver Naske a objevte rozmanité aspekty a možné interpretace, které toto téma představuje.
František Xaver Naske | |
---|---|
![]() ak. mal. František Xaver Naske | |
Narození | 2. června 1884 Praha-Nové Město ![]() |
Úmrtí | 22. srpna 1959 (ve věku 75 let) Praha ![]() |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř, ilustrátor, kreslíř, grafik, výtvarník, karikaturista, kostýmní návrhář, tvůrce plakátů a redaktor |
Manžel(ka) | Růžena Nasková |
Příbuzní | Helena Malířová švagrová Ivan Olbracht švagr |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Xaver Naske (2. června 1884, Praha-Nové Město[1] – 22. srpna 1959, Praha[2]) byl český malíř, dekoratér a ilustrátor.
Pocházel z rodiny pražského obchodníka Františka Naskeho (* 1864) a matky Juliany, roz. Bartové (* 1856). Byl nejstarší ze šesti dětí.[3]
Základní školu navštěvoval v Adamově u Brna. Malbě se učil nejprve u Václava Slabocha a Karla Reisnera. Později studoval Akademii výtvarných umění v Praze, nejprve přípravku u profesora Bohumíra Roubalíka a poté v letech 1901–1907 speciálku u profesora Hanuše Schwaigera. Za obraz komika a kabaretiéra Leopolda Šmída, kterou vystavil v roce 1907 v Rudolfinu, obdržel stipendium, které využil ke studijním cestám do Nizozemí, Belgie a Velká Británie.
Jeho bratr Otto Naske padl v roce 1914 na srbské frontě.[4]
Jeho manželkou byla herečka Růžena Nasková, se kterou se oženil na Smíchově 25. června 1940 (jednalo se o církevní sňatek; v roce 1910 vystoupil z církve, do které se navrátil krátce před svatbou).[1]
Stylově vyšel z akademické malby konce 19. století. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století přibývá v jeho malbě barevná a hmotová robustnost.[5]
Maloval portréty významných osobností, především uměleckých kruhů (František Serafínský Procházka, Adolf Zeman, Helena Malířová, Marie Majerová, Jaroslav Hurt, Otto Boleška, Vilém Zítek).[6]
Další oblastí jeho námětů byly žánrové výjevy z velkoměstského a později exotického prostředí. Dále vytvořil řadu dráždivých aktů, které ale dobová kritika odsoudila jako díla, kde „chlípnost nastupuje na místo uměleckého nadšení“. [7] Pro svou líbivost měla jeho díla u širokého publika úspěch.[8]
Vytvořil řadu plakátů, užité grafiky, karikatur, knižních obálek a ilustrací. Navrhoval například plakáty a diplomy VIII. všesokolského sletu 1926 nebo II. dělnické olympiády v Praze 1927.[9]
Navrhoval rovněž kostýmy a masky.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Xaver Naske na německé Wikipedii.