František Xaver Bakeš

V dnešním světě je František Xaver Bakeš vysoce relevantní téma, které upoutalo pozornost jednotlivců všech typů. Od svého dopadu na každodenní život až po dopad na společnost obecně, František Xaver Bakeš vyvolal neustálé diskuse a vedl k hledání inovativních řešení. S multidisciplinárním přístupem se tento článek snaží prozkoumat různé aspekty související s František Xaver Bakeš a nabízí komplexní a aktualizovanou vizi na toto téma. Prostřednictvím analýzy různých případových studií je cílem poskytnout čtenáři globální a kritickou vizi, která umožní lépe pochopit význam František Xaver Bakeš v dnešním světě a jeho možné důsledky pro budoucnost.

František Xaver Bakeš
poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1906 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. konz. velkostatku
Narození7. prosince 1833
Šaratice, Morava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. listopadu 1917 (ve věku 83 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťLucie Bakešová
DětiJaroslav Bakeš
František Kyselka
PříbuzníJindřich Wankel (tchán)
Profesepedagog, učitel, etnograf, sběratel lidové slovesnosti a sběratel lidových písní
CommonsFrantišek Xaver Bakeš
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Xaver Bakeš (7. prosince 1833 Šaratice[1] – 6. listopadu 1917 Brno[2])[3] byl český učitel, hudebník, velkostatkář a politik, počátkem 20. století poslanec moravského zemského sněmu.

Život

Narodil se jako nemanželský syn Františky Bakešové a svého prastrýce Františka Boháče. V roce 1859 se mu narodil nemanželský syn František Kyselka, pozdější člen brněnské městské rady a předseda školské a kulturní komise.[4]

V roce 1852 vystudoval učitelský ústav a poté nastoupil od roku 1852 jako podučitel v Šaraticích. Od roku 1859 učil v Telnici, od roku 1860 v Boskovicích a roku 1861 byl jmenován naudučitelem ve Velkém Ořechově, od roku 1866 v Blansku. V roce 1874 se vrátil do Ořechova a učil zde coby nadučitel do roku 1888. Mezitím se roku 1870 velkostatek v Ořechovičkách, jehož správě se po odchodu do penze v roce 1888 věnoval. Zde prosazoval nové (pokrokové) metody v zemědělství. Od roku 1875 byl jednatelem Hospodářského brněnského spolku a od roku 1897 členem komise pro vyměřování osobní daně. Založil Akciovou sladovnu v Rajhradě, kde se počátkem 20. století uvádí jako místopředseda jejího vedení. Spolu s manželkou pořádali v Troubsku v 90. letech zemědělské výstavy (v roce 1895 prezentoval svůj region i na výstavě v Praze).[3]

Zasedal za Stranu konzervativního velkostatku na Moravském zemském sněmu, kam byl zvolen v zemských volbách roku 1906 za kurii velkostatkářskou, ve II. sboru.[3]

Dne 17. 8. 1870 se oženil s Lucií Wanklovou, dcerou doktora Jindřicha Wankla. František s manželkou Lucií a s jejich synem lékařem Jaroslavem Bakešem založili 21. června 1928 spolek Dům útěchy (dnešní Masarykův onkologický ústav).[5] Své manželce pomáhal při její práci etnografky.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ a b c BRUMOVSKÝ, V. Almanach moravského sněmu zemského zvoleného od 11. listopadu do 7. prosince 1906. Brno: Česká novinářská a insertní kancelář V. Brumovského v Brně, 1906. 254 s. Dostupné online. S. 152.  Archivováno 19. 2. 2015 na Wayback Machine.
  4. ↑ http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=12260
  5. ↑ Masarykovův onkologický ústav léčí rakovinu už 75 let

Literatura

  • MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 72. 

Související články

Externí odkazy