František Václav Peřinka

V tomto článku prozkoumáme problém František Václav Peřinka do větší hloubky, analyzujeme jeho původ, dopady a možná řešení. František Václav Peřinka je v posledních letech předmětem debat a kontroverzí a je důležité ho zkoumat z různých úhlů pohledu, abychom pochopili jeho rozsah a dopad na dnešní společnost. Prostřednictvím výzkumu a analýzy se budeme snažit toto téma objasnit a poskytnout úplnější pohled na jeho důsledky. Kromě toho prozkoumáme, jak se František Václav Peřinka vyvíjel v průběhu času a jaké to může mít důsledky pro budoucnost. Tento článek má být komplexním průvodcem k pochopení František Václav Peřinka ve všech jeho dimenzích a podpořit informovanou debatu o jeho významu v dnešní době.

František Václav Peřinka
František Václav Peřinka
František Václav Peřinka
Narození26. února 1878
samota Koráb u Mikulovic
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. září 1949 (ve věku 71 let)
Kroměříž
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníKroměříž
NárodnostČeši
Povoláníspisovatel, topograf, archivář, publicista, vlastivědec a historik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Václav Peřinka, též Vácslav (26. února 1878 samota Koráb[1] u Mikulovic – 14. září 1949 Kroměříž), byl regionální archivář a historik. Zabýval se dějinami Moravy, napsal řadu vlastivědných monografií.[2]

Životopis

Čestný hrob na kroměřížském hřbitově

Narodil se 26. února 1878 v rodině chudého hrnčíře na samotě Koráb. Samota se nachází blízko Mikulovic v lese u okresní silnice do Horních Dunajovic. V Mikulovicích absolvoval i obecnou školu. Byl nadaným žákem a proto odešel na nižší gymnázium do Třebíče. Zde došlo k setkání s profesorem Rypáčkem, které ovlivnilo celý jeho další život. Profesor Rypáček v něm vzbudil zájem o historii. F. V. Peřinka pak pokračoval ve svém studiu na vyšším gymnáziu v Kroměříži.

Jeho zájem o historii jej přivedl ke kroměřížskému zámeckému archivu, který obsahoval pro budoucího historika neocenitelné zdroje informací. Snad již tam začal přemýšlet o zpracování historie Jižní Moravy.

Zkoušel pokračovat ve studiu v Praze na univerzitě, kde mimo jiné navštěvoval i národopisné přednášky profesora Zíbrta. Studia ukončil předčasně z finančních důvodů. Vrátil se zpět na Moravu, kde pracoval nejdříve jako učeň v lékárně, ale pak byl přijat na berní úřad ve Znojmě.

Byl aktivní v českých spolcích, ve kterých přednášel o historii. Přispíval i do novin. Tyto aktivity nebyly v té době jeho nadřízenými přijímány kladně, což vedlo k tomu, že byl přeřazován z místa na místo. Vystřídal několik moravských měst a v roce 1906 se dostal zpět do Kroměříže.[3] V Kroměříži byl až do roku 1914 kdy začala první světová válka.

Během války působil v Brně[4] a po válce odešel na Slovensko. Působil na několika místech. Byl v Ružomberku, ale i Bratislavě. V roce 1939 se vrátil zpět do Kroměříže, kde ve věku 71 let 14. září 1949 zemřel[5] a je pohřben na hřbitově v Kroměříži.[6] Od roku 1939 až do své smrti žil v měšťanském domě u kroměřížské radnice, na kterém mu byla v roce 1959 umístěná pamětní deska. Dne 19. listopadu 1945 byl jmenován čestným občanem města Kroměříž.

Dílo

F. V. Peřinka na všech svých působištích pracoval jako důkladný a systematický historik-badatel. Soustředil se zvláště na církevní dějiny. Začal publikovat již v 21 letech. Během života publikoval v různých časopisech i sbornících. Například: Od Horácka k Podyjí (1924–1938), Selský archiv, Prúdy, Slovenský deník, Časopis muzea moravského.

Jeho práce jsou spojeny s místy jeho působišť. Nejrozsáhlejší jsou jeho Dějiny města Kroměříže. Toto dílo má několik svazků a v souhrnu více než 4000 stran. Zachycuje v něm dějiny města od prvních zmínek po rok 1938. S jeho působením na Znojemsku je spojeno jeho dílo Vlastivěda moravská. Toto dílo má tři části podle tehdejších okresů: Jaroslavický okres, Vranovský okres a Znojemský okres.

Soupis knih

  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda Moravská / Znojemský okres, Muzejní spolek v Brně, 1904. 551 s.[p 1]
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda Moravská / Jaroslavický okres, Muzejní spolek v Brně, 1905. 141 s.
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda Moravská / Vranovský okres.,1906. 196 s.
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda Moravská / Valašskokloboucký okres.[p 2]
  • František Vácslav Peřinka: Veselé putovanie po Slovensku: Kniha ľudového humoru a vtipu, 1934.
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Hradištský kraj, Kroměřížský okres
  • František Vácslav Peřinka: Na Znojemsku sebrané doplňky Bartošova dialektického slovníku moravského
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Olomoucký kraj, Kojetský okres
  • František Vácslav Peřinka: Ze starého Kroměříže: Kulturně-histor. obr. mosaikové
  • PEŘINKA, František Vácslav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Zdounecký okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1910. 460 s. 
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl I., Obsahující dobu po rok 1620 / dle původních pramenů vypravuje Frant. Vácsl. Peřinka. Kroměříž: Obecní rada, 1913. 544 s. 
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže : (dějiny let 1619-1695) ; Díl druhý ; část I., Kroměříž za války třicetileté ; část II., Nový život - Biskup Karel z Lichtenštejna / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Národní výbor, 1947. 1072 s. 
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl II, Část 3., Pohled právní, hospodářský a kulturní / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Místní národní výbor, 1948. 434 s. 
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl druhý, Část čtvrtá / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Místní národní výbor, 1949. 798 s. 
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s. 
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Hradištský kraj, Val.-Klobucký okres
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Vizovský okres
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Znojemský kraj, Znojemský okres
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Hradištský kraj, Vizovský okres
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Hradištský kraj, Zdounecký okres
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Znojemský kraj, Vranovský okres

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Ve Znojemském okrese zachycuje dějiny Znojma i okolních obcí až do druhé poloviny 18. století.
  2. ↑ Dílo obsahuje mimo jiné i cenný popis funkcí rychtářů a fojtů a také reprodukce pečetí cechů.

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Mikulovice
  2. ↑ Římskokatolická farnost, Valašské klobouky, regionální osobnosti. www.faraklobouky.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-23. 
  3. ↑ Pinkava, Jaroslav : F. V. Peřinka. Ojedinělý badatel. Kroměříž, Muzeum Kroměřížska 2004, 71 s.
  4. ↑ Vlastivědný věstník moravský. Brno 1978.
  5. ↑ Vlastivědný věstník moravský. Roč.25, sešit 1. Brno, Musejní spolek 1973.
  6. ↑ Evidence hrobových míst správy kroměřížského hřbitova

Literatura

  • Zezulová, Jitka: Vlastivěda moravská a František Vácslav Peřinka. In: 100 let Vlastivědy moravské a vlastivědná práce na Moravě. 24. mikulovské sympozium 14.-15. října 1998. Mikulov, Státní okresní archiv Břeclav 1999
  • Slaboch, Martin: Staré rody z bývalého valašskoklobuckého okresu. GaHL 25, 2005, č. 3-4, s. 70-72.

Související články

Externí odkazy