František Loubal

V dnešním světě je František Loubal relevantním tématem, které upoutalo pozornost společnosti obecně. S rozvojem technologií a globalizací se František Loubal stal tématem diskusí a debat v různých oblastech, od politiky po vědu, včetně kultury a zábavy. Protože František Loubal nadále neočekávaným způsobem ovlivňuje naše životy, je zásadní prozkoumat jeho důsledky a důsledky v současné společnosti. V tomto článku se blíže podíváme na fenomén František Loubal a jeho vliv na různé aspekty našeho každodenního života.

František Loubal
Předseda Zemského národního výboru
země Moravskoslezské
Ve funkci:
31. července 1945 – 31. července 1946
Předchůdcefunkce vznikla
(Karl Schwabbe jako pověřený zemský viceprezident)
NástupceFrantišek Píšek
Poslanec Zemského národního výboru
země Moravskoslezské
Ve funkci:
1945 – 1948
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSNS
Narození3. března 1893 nebo 3. dubna 1893
Rakousko-Uhersko Chrudichromy
Úmrtí17. prosince 1950 (ve věku 57 let)
Československo Všebořice
ChoťJosefa Loubalová-Růžičková
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Profeseučitel, spisovatel, historik, publicista, politik
NáboženstvíČeskobratrská církev evangelická
OceněníČestné občanství města Třebíče (1945)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Loubal (3. března 1893 Chrudichromy – 17. prosince 1950 Všebořice)[1] byl moravský učitel, spisovatel, publicista, historik, politický vězeň.

Život

Narodil se v rodině Františka Loubala a Marie rozené Navrátilová. Měl pět sourozenců: Eduarda, Jaroslava (1898–1944), Emila (1902–1975), Josefa (1904–1981) a Marii (1907–1977). 17. 2. 1922 se oženil s Josefou rozenou Růžičková (1903), se kterou měli dvě děti: Ljubu Olšanovou (1923) a Ladislava (1924–1997).

František vystudoval gymnázium v Boskovicích a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Vojenskou službu sloužil v letech 1914–1919. Učil na středních školách v Novom Meste nad Váhom (1920–1928), v Brně na Třídě kpt Jaroše (1928–1929), v Boskovicích a v Brně Husovicích.[1]

V letech 1936–1939 pracoval v Zemském výboru Země Moravskoslezské. Od 1. 9. 1939 do 8. 11. 1940 byl vězněn na Špilberku a v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Potom vyučoval v Brně-Židenicích, v Přerově a opět v Brně. Od 12. května 1945 do 31. července 1946 byl předsedou Moravskoslezského zemského národního výboru. Po únoru 1948 byl dva roky vězněn v Jáchymově.[1]

Byl členem Národně socialistické strany a v letech 1946–1948, spolu se svou ženou, členem Moravského kola spisovatelů. V Brně-Řečkovicích bydlel na adrese třída Jiřího z Poděbrad 155a (nyní Banskobystrická).[2]

Dílo

  • Hus a jeho předchůdci v boji s Římem, Praha: Volná myšlenka, 1924
  • Josef Kudrna, oběť rakouské soldatesky, Brno: Družstvo Moravský legionář, 1929
  • Dr. Milan Rastislav Štefánik, Brno: Moravský legionář, 1929
  • Alois Jirásek a pohled do jeho díla, Brno: Měsíčník "Červená a bílá", 1930
  • T. G. Masaryk a česká otázka: k 81. narozeninám, Brno: Měsíčník "Červená a bílá", 1931
  • Husité na koncilu v Basileji r. 1433, Brno: Pokroková revue Červená a bílá, 1933
  • Lipany: rozumí národ smyslu Lipan?, Brno: Pokroková revue Červená a bílá, 1934
  • Lidé beze jména: , Brno: Novela, 1945
  • Československá státní myšlenka, Brno: Zemská osvětová rada, 1946
  • Dr. M. R. Štefánik: k 15. výročí jeho smrti, Brno: Pokroková revue Červená a bílá, 1947
  • V kraji Doberda, Rovereta a Tridentu[3]

Reference

  1. ↑ a b c Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz . 2004 . Dostupné online. 
  2. ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 252
  3. ↑ http://valkanaitalii.webnode.cz/products/frantisek-loubal-v-kraji-doberda-rovereta-a-tridentu/ V kraji Doberda, Rovereta a Tridentu

Literatura

Externí odkazy

Prezident země Moravskoslezské

1928–1939: Jan Černý • 1939–1941: Jaroslav Jan Caha • 1941–1941: Jaroslav Mezník • 1940–1945: Karl Schwabe (viceprezident) • 1945–1946: František Loubal (předseda Moravskoslezského Zemského národního výboru) • 1946–1948: František Píšek (předseda Moravskoslezského Zemského národního výboru) • 1948–1948: Karel Svitavský (předseda Moravskoslezského Zemského národního výboru)