V tomto článku prozkoumáme František Bartoš (generál), téma, které v průběhu let upoutalo pozornost mnoha lidí. Od svého vzniku až po dopad na moderní společnost byl František Bartoš (generál) předmětem debat a diskuzí. Když se do tohoto tématu ponoříme hlouběji, objevíme jeho důsledky v různých oblastech, stejně jako pokroky a výzvy, které je obklopují. Pomocí kritického a analytického přístupu prozkoumáme důležitost František Bartoš (generál) v dnešním světě a jak utvářela naše vnímání a chápání tohoto. Doufáme, že prostřednictvím tohoto článku nabídneme hlubší a úplnější vizi František Bartoš (generál) a vyzveme naše čtenáře, aby se zamysleli nad jeho významem a významem dnes.
František Bartoš | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1. května 1880 Chvalčovice ![]() |
Úmrtí | 16. září 1946 (ve věku 66 let) Praha ![]() |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Bartoš (1. května 1880, Chvalčovice[1] – 16. září 1946, Praha) byl československý divizní generál a zástupce náčelníka Hlavního štábu branné moci.
V roce 1906 absolvoval vídeňskou Kriegs-Schule. Od května 1922 obdržel post přednosty 4. etapního oddělení Hlavního štábu branné moci, od února 1926 pak funkci druhého zástupce náčelníka Hlavního štábu branné moci. Od února 1925 byl také generální sekretář Meziministerského pracovního sboru pro věci národní obrany. Obě tyto funkce zastával do února 1929.
Byl jedním z mála čs. generálů, který kolaboroval s nacisty. Po skončení války byl souzen Národním soudem v Praze a odsouzen k trestu smrti provazem. Trest byl vykonán 16. září 1946.