V dnešním světě se František Adámek (archeolog) stal vysoce relevantním tématem pro miliony lidí na celém světě. Zájem o František Adámek (archeolog) v posledních letech výrazně vzrostl díky jeho přímému dopadu na každodenní životy lidí. Ať už na sociální, politické, ekonomické nebo osobní úrovni, František Adámek (archeolog) upoutal pozornost odborníků, vůdců i běžných občanů. Je evidentní, že František Adámek (archeolog) vyvolal intenzivní a vášnivou debatu s rozdělenými názory a pevnými postoji. V tomto článku prozkoumáme téma František Adámek (archeolog) do hloubky, analyzujeme různé perspektivy, výzkumy a svědectví, které nám umožní lépe porozumět jeho důležitosti a dopadu na dnešní společnost.
František Adámek | |
---|---|
Narození | 16. října 1907 Obřany |
Úmrtí | 8. listopadu 1989 (ve věku 82 let) Brno |
Povolání | archeolog |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Adámek (16. října 1907 Obřany – 8. listopadu 1989 Brno) byl český bankovní úředník a archeolog.
František Adámek od mládí zkoumal s dalšími amatéry Hradisko u Obřan (1924–1946, v závěru z pověření Státního archeologického ústavu). Konal záchranné výzkumy na Brněnsku, mimo jiné participoval na vyzvednutí souboru kování keltské dřevěné konvice v Brně-Maloměřicích v roce 1941. Od konce 30. let spolupracoval s Karlem Absolonem.
Od roku 1947 byl kustodem muzea v Olomouci. Po návratu z dvouletého vězení po politickém procesu (1954–1956) pracoval až do důchodu (1956–1969) jako preparátor v ústavu Anthropos Moravského musea v Brně. Technicky vedl výzkumy např. na Stránské skále nebo v jeskyni Pod hradem. Působil také jako externí konzervátor muzea v Tovačově.
Dlouho se věnoval obraně pravosti Rukopisů. V roce 1972 ukončil publikační činnost i působení ve funkci jednatele Moravského archeologického klubu.