V dnešním světě se Fotoliga stalo tématem velkého významu a zájmu velkého počtu jednotlivců a sektorů. Od svého vzniku Fotoliga vyvolal debaty a kontroverze v různých oblastech a jeho dopad je i nadále předmětem studia a analýzy. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Fotoliga, prozkoumáme jeho dimenze, důsledky a možný budoucí vývoj. Prostřednictvím podrobné a přísné analýzy se snažíme osvětlit toto vzrušující a významné téma a nabídnout čtenáři hlubokou a obohacující vizi Fotoliga.
Fotoliga, neboli Workers Film and Photo League (WFPL) byla levicově orientovaná organizace tzv. kulturních pracovníků (Cultural Workers) v USA, která pořádala řadu fotografických kurzů. Ve 30. a 40. letech se zabývala dokumentováním života ve velkoměstech na východním pobřeží USA.[1] Měla úzké přátelské vazby na sovětské Rusko, organizace Internationale Arbeiterhilfe (IAH) a International Workers Relief. Posledně jmenovaná společnost měla úzký vztah s německým komunistou Willi Münzenbergem.
Od roku 1920 do 1930 dokumentovala WFPL Stávky pracujících a politické aktivity, mimo jiné také „Passaic Textile Strike“, „Gastonia Textile Strike“ a „National Miners Union Strike“ v období od 1931 do 1932.
WFPL byla de facto kulturní organizací Komunistické strany USA, neuváděla své filmy v kinech, ale v rámci uvnitř strany, nebo na takzvaných akcích "Trade Union Unity League".
V roce 1933 bylo z názvu organizace vynecháno slovo „Workers“, takže z něj zůstalo pouze „Film and Photo League“. V roce 1935 bylo zrušeno sovětské oddělení WIR. FPL přežívalo ještě jeden rok, pak se z ní stala soukromá produkční firma.
Jiný zdroj uvádí, že Fotoliga zanikla roku 1951, poté co byla obviněna ze sympatií ke komunismu.[1]