V tomto článku prozkoumáme dopad, který má Flora (mytologie) na různé aspekty moderní společnosti. Od svého vzniku Flora (mytologie) vyvolal velkou debatu a vyvolal významné změny v různých oblastech, od politiky po technologie, včetně kultury a mezilidských vztahů. Na těchto stránkách budeme analyzovat, jak Flora (mytologie) proměnil způsob, jakým interagujeme, přemýšlíme a jak se vztahujeme ke světu kolem nás. Kromě toho budeme zkoumat jeho vliv v profesní sféře a jak ovlivnil způsob, jakým společnosti fungují a komunikují se svými zákazníky. Prostřednictvím této analýzy se snažíme osvětlit význam a rozsah Flora (mytologie) v současné společnosti.
Flora, latinsky Flōra, byla římská, původně sabinská, bohyně květů a jara. Její jméno vychází z latinského flōs „květ“ a její kult byl údajně zaveden Titem Tatiem, římským králem sabinského původu, a králem Numen Pompiliem jí byl přidělen kněz oficiální kultu – flamen Floralis. Roku 241 či 238 př. n. l. jí byl aedily Luciem Publiciem a Markem Publiciem v blízkosti Circu Maximu zasvěcen chrám. Byla ztotožněna s řeckou nymfou Chlóris, která byla Ovidiových Fasti ve Floru proměněna polibkem Zephyra. Na kultu Flory se kromě také zřejmě projevil kult řeckých bohyň Antheie a Démétér Chloé. Její svátek Floralia se konal 28. dubna.[1][2]
Mezi známé obrazy na kterých se Flora objevuje patří Botticelliho Primavera, Tizianova Flora nebo Rembrandtova Flora.