Flavia Maximiana Theodora

V tomto článku se ponoříme do tématu Flavia Maximiana Theodora, který má významný dopad na různé oblasti společnosti. Flavia Maximiana Theodora je téma, které v posledních letech vzbudilo velký zájem, protože jeho význam se neomezuje na jedinou oblast, ale má dopad na politiku, ekonomiku, kulturu, vědu a techniku. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme různé aspekty Flavia Maximiana Theodora a jak utvářela svět, ve kterém žijeme. Od jeho dopadu na každodenní život až po jeho vliv na historické události, Flavia Maximiana Theodora je téma, které si zaslouží být prostudováno do hloubky, abychom pochopili jeho skutečný rozsah.

Flavia Maximiana Theodora
NarozeníDesetiletí od 270
Úmrtí4. století
Povolánívládkyně
ChoťConstancius I. Chlorus
DětiFlavia Julia Constantia
Anastasie (sestra Konstantina I. Velikého)
Eutropia
Julius Constantius
Flavius Dalmatius[1]
Flavius Hannibalianus
RodičeMaximianus a Eutropia
PříbuzníFausta a Maxentius (sourozenci)
Licinius II (vnuk)
Funkceřímská císařovna
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bronzové mince s portétem Flavie Maximiany Theodory

Flavia Maximiana Theodora (3. století? - před rokem 337) byla římská císařovna, manželka Constantia Chlora.

Život

Některými starověkými zdroji je uváděná jako nevlastní dcera císaře Maximiana, což vedlo historiky Ottu Seecka a Ernesta Steina k názoru, že se narodila v prvním manželství Eutropie s konzulem Hannibalianem.[2] Oproti tomu historik Timothy Barnes tento názor zpochybňuje, protože zdroje uvádějící Theodoru jako nevlastní dceru pocházejí z hypotetického díla Enmannsche Kaisergeschichte ze 4. století, které Barnes považuje za nespolehlivé a podle jemu spolehlivějších zdrojů dospěl k závěru, že se narodila dřívější manželce Maximiana a tudíž se jedná o jeho vlastní dceru.[2][3] I historička Julia Hillnerová se domnívá, že Theodora byla biologickou dcerou Maximiana a Eutropie, přičemž zdroje uvádějící Theodoru jako císařovu nevlastní dceru, jsou podle ní výsledkem pozdější Konstantinianské propagandy.[4]

V roce 293 se provdala za Constantia Chlora,[5] mladšího spolucísaře Maximiana, když opustil Helenu, matku svého syna Konstantina Velikého, aby posílil své politické postavení. Pár měl šest dětí.[3] Prostřednictvím svého syna Julia Constantia se stala babičkou císaře Juliana.

Po smrti jejího nevlastního syna Konstantina Velikého bylo několik jejích mužských potomků popraveno, z čehož Julian výslovně obvinil Constantia II. Konstantinovi nástupci přistoupili k ražbě mincí s portrétem Theodory,[6] pravděpodobně ve snaze distancovat se od masakru v roce 337.[7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Flavia Maximiana Theodora na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dalmatius. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. ↑ a b Barnes 1982, s. 33.
  3. ↑ a b Jones, Martindale a Morris 1971, s. 895.
  4. ↑ Hillner 2023, s. 58.
  5. ↑ Pohlsander 1993, s. 153.
  6. ↑ Woods 2011, s. 193.
  7. ↑ Woods 2011, s. 194-195.

Literatura

  • BARNES, Timothy D. The New Empire of Diocletian and Constantine:.Chybí název periodika! Harvard University Press, 1982-12-31 . Roč. 1982. ISSN 0-674-28066-0. doi:10.4159/harvard.9780674280670. (anglicky) 
  • HILLNER, Julia. Helena Augusta: Mother of the Empire. : Oxford University Press, 2023. 394 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-087529-9. (anglicky) 
  • JONES, Arnold H. M.; MARTINDALE, John Robert; MORRIS, John. The prosopography of the later Roman empire. Vol. 1: A. D. 260 - 395. Cambridge University Press.: Cambridge Univ. Press, 1971. Dostupné online. ISBN 0-521-07233-6. (anglicky) 
  • POHLSANDER, Hans A. Constantia . Peeters Publishers, 1993 . Dostupné online. (anglicky) 
  • WOODS, David. Numismatic Evidence and the Succession to Constantine I . Royal Numismatic Society, 2011 . Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy