V dnešním světě se Fjodor Osipovič Šechtěl (název článku) stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Od svého dopadu na společnost až po jeho důsledky v každodenním životě, Fjodor Osipovič Šechtěl upoutal pozornost akademiků, odborníků a občanů obecně. S multidisciplinárním přístupem se tento článek bude zabývat různými pohledy na Fjodor Osipovič Šechtěl a bude zkoumat jeho vliv v oblastech, jako je technologie, kultura, ekonomika a politika. Kromě toho budou analyzovány současné trendy související s Fjodor Osipovič Šechtěl a její možné budoucí projekce. Prostřednictvím této vyčerpávající analýzy se snažíme poskytnout komplexní pohled na Fjodor Osipovič Šechtěl a jeho význam v současném světě.
Fjodor Osipovič Šechtěl | |
---|---|
![]() | |
Narození | 26. červencejul. / 7. srpna 1859greg. Petrohrad |
Úmrtí | 7. července 1926 (ve věku 66 let) Moskva |
Příčina úmrtí | rakovina žaludku |
Místo pohřbení | Vagaňkovský hřbitov |
Povolání | architekt, malíř, scénograf a grafik |
Ocenění | Řád sv. Stanislava |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fjodor Osipovič Šechtěl (rusky Фёдор Осипович Шехтель; 7. srpna 1859, Petrohrad – 7. července 1926, Moskva)[1] byl ruský architekt, grafik, malíř a scénograf. Byl vůdčí osobností ruské secese a racionalistické moderny. Navrhl např. tiskárnu S. P. Rjabušinského a Jaroslavské nádraží v Moskvě.