Fiktivní dokument
V dnešním světě se Fiktivní dokument stal tématem rostoucího zájmu v různých oblastech společnosti. Od akademického prostředí až po podnikatelské prostředí se Fiktivní dokument stává relevantní díky svému dopadu na náš každodenní život. Jak se stále posouváme kupředu do 21. století, důležitost porozumění a řešení Fiktivní dokument je stále evidentnější. V tomto článku prozkoumáme, jak se Fiktivní dokument vyvíjel v průběhu času, jeho dopad na různé komunity a sektory a možné důsledky pro budoucnost. Od svého vlivu na politiku až po dopad na technologie je Fiktivní dokument tématem, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení.
Fiktivní dokument je hraný film, který využívá prvky typické pro dokumentární film ve snaze přesvědčit diváka, že se jedná o realitu, nikoli fiktivní (hraný) příběh.
Příklady:
- Rok ďábla (režie: Petr Zelenka)
- Mňága - Happy End (režie: Petr Zelenka)
- Na dně šuplíku (režie: Ondřej Svoboda)
- Cannibal Holocaust (režie: Ruggero Deodato)
- The Blair Witch Project (režie: Eduardo Sánchez, Daniel Myrick)
- Paranormal Activity (režie: Oren Peli)
- Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu (režie: Larry Charles)
Například u filmu Cannibal Holocaust bylo efektu dosaženo natolik, že tvůrci museli herce přivést na tiskovou konferekci, aby dokázali, že se jednalo pouze o fikci a že nebyli herci během filmu skutečně snědeni kanibaly.
Většina těchto filmů má velice malý rozpočet (The Blair Witch Prject, Paranormal Activity) v řádu pár desítek tisíc dolarů. Přesto jejich tržby dosahují mnoha milionů.
The Blair Witch Project je v poměru náklady-tržba stále nejvýdělečnějším filmem historie (náklady 22000USD, tržby 240,5 milionu USD)
