Fanarioti

Dějiny Rumunska
	Prehistorie;
	Doba kamenná;
	Doba bronzová;
	Doba železná;
	Dácie;
	Kultura a civilizace Dácie;
	Dácké války;
	Dacia Traiana;
	Původ Rumunů;
	Středověk na území Rumunska;
	Vznik rumunských středověkých států;
	Středověké rumunské státy;
	Valašské knížectví;
	Moldavské knížectví;
	Osmanská nadvláda;
	Raný novověk na území Rumunska;
	Fanariotská epocha;
	Rumunské národní obrození;
	Regulamentul Organic;
	Recoluce roku 1848 v Rumunsku;
	Spojená knížectví;
	Rumunská válka za nezávislost;
	Rumunské království;
	Rumunské staré království (První světová válka);
	Velké Rumunsko (Připojení Besarábie k Rumunsku; Připojení Bukoviny k Rumunsku; Připojení Banátu k Rumunsku; Připojení Sedmihradska k Rumunsku);
	Druhá světová válka;
	Komunistický režim v Rumunsku;
	Sovětská okupace Rumunska;
	Rumunská lidová republika (Gheorghe Gheorghiu-Dej);
	Rumunská socialistická republika (Nicolae Ceaușescu);
	Rumunská revoluce;
	Rumunsko po roce 1989;
	Vstup Rumunska do Evropské unie;
	Související;
	Dějiny Rumunů;
	Vojenské dějiny Rumunska;
	Rumunská historiografie;
	z • d • e;

Fanarioti (řecky: Φαναριώτες, rumunsky: Fanarioţi, bulharsky:Фaнариоти) představovali vlivnou řeckou diasporu, včetně helenizovaných Rumunů a Albánců. Jejich centrem se stala tehdejší prominentní konstantinopolská čtvrť Fanar (česky: maják), kde měl své sídlo také ekumenický patriarcha.

Fanarioti se již od 17. století postupně prosazovali ve státní správě Osmanské říše, nejvíce ve Valašsku a Moldavsku, kde zastávali významné úřady. Spravovali částečně také i bulharská území.^[1] Většina z nich stála v opozici vůči řeckému povstání, které propuklo ve 20. letech 19. století. Důvodem tohoto postoje byl strach ze zhoršení postavení řeckého živlu v rámci Osmanské říše. Přesto se zejména mladší členové Fanariotů naopak k tomuto povstání aktivně připojili a v rámci tajného spolku Filiki Eteria se účastnili i jeho přípravy (např. Alexandros a Demetrius Ypsilanti).

Příjmení hlavních fanariotských rodů

Argyropoulos
Callimach (Călmaşu), původně bojarský rod z Moldavska
Cantacuzino
Caradjas (Caragea)
Ghikas (Ghica, Ghyka či Ghika)
Kavadas (Kavvadas)
Manos
Mavrocordatos (Mavrocordat)
Mavrogenes (Mavrogheni)
Mourousis (Moruzi)
Musurus
Racovitza (Racoviţă), valašský šlechtický rod
Rosettis (Ruset či Russeti)
Soutzos (Suţu či Sutzu)
Ypsilantis (Ipsilanti), například Alexandros Ypsilanti
Vacarescu

Odkazy

Reference

↑ ŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové. Praha: Melantrich 652 s. Kapitola II., s. 63.

Literatura

PEČENKA, M.; LUŇÁK, P. Encyklopedie moderní historie. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-46-X. S. 135.

Související články

Dějiny Řecka

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Fanarioti na Wikimedia Commons
Profil fanariota Alexandrose Ypsilanty. Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[RAD-63-1] ŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové. Praha: Melantrich 652 s. Kapitola II., s. 63.

[1]