V tomto článku prozkoumáme Eukleidovský prostor do hloubky, analyzujeme jeho důležitost, jeho dopady a jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Eukleidovský prostor je fenomén, který přitahuje pozornost odborníků a vědců v různých oblastech, protože jeho význam sahá od osobní až po globální úroveň. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty, které činí Eukleidovský prostor tématem zájmu a úvah, a také různými úhly pohledu, ze kterých k němu lze přistupovat. Kromě toho se ponoříme do důsledků, které má Eukleidovský prostor v různých kontextech, a jeho potenciálu generovat významné změny ve společnosti.
Eukleidovský prostor je matematický výraz pro člověku nejbližší, intuitivní představu prostoru. V tomto pojetí prostoru, formalizovaném Eukleidovými axiomy, začíná školní vzdělávací proces; týká se především geometrie, ale také fyziky a algebry. Pojmu se užívá zejména v kontrastu k jiným prostorům.
Původní představa eukleidovského prostoru je dvojrozměrná (rovina, ve které rýsujeme své geometrické obrazce) či trojrozměrná. Postupným zobecněním si ale dokážeme představit i prostory vyšších dimenzí, ve kterých platí stejné Eukleidovy axiomy.
Eukleidovský prostor je metrickým prostorem, tj. lze v něm zavést veličinu, kterou nazýváme metrika čili vzdálenost (každé dva body v prostoru mají mezi sebou určitou vzdálenost). Například kružnici pak definujeme jako množinu bodů, ležících v rovině, které mají od jednoho bodu (středu) stejnou vzdálenost. V eukleidovském prostoru platí tzv. eukleidovská metrika, která umožňuje, že např. kružnice se pak zobrazuje tak, jak jsme zvyklí (při jiné metrice by mohla mít kružnice např. tvar čtverce aj.).
Z Eukleidových axiomů vyplývají některé základní vlastnosti, které považujeme za samozřejmé:
Prostor, ve kterém jsme zvyklí od starověku podnes řešit geometrické úlohy, je eukleidovský prostor. Řešíme v něm úlohy planimetrie, stereometrie, analytické geometrie, perspektivy a další.
Prostor, ve kterém pracuje klasická fyzika, je eukleidovský.
Projektování staveb probíhá v eukleidovském prostoru.
V lineární algebře se obvykle definuje jako konečněrozměrný unitární prostor nad množinou reálných čísel.
Eukleidovský prostor dimenze n se obvykle značí .
Eukleidovský prostor je unitární prostor, a proto je na něm definován skalární součin.
Zavedeme-li v n-rozměrném eukleidovském prostoru kartézskou soustavu souřadnic, pak vzdálenost d mezi dvěma body X a Y o souřadnicích je určena vztahem
Eukleidovský prostor bývá také označován jako kartézský prostor , kde označuje množinu reálných čísel. Kartézský prostor je tedy kartézským součinem n množin .
Rozšířením eukleidovského prostoru lze získat n-rozměrný komplexní prostor . Prostor bývá označován také jako , kde je množina komplexních čísel.
Prostory, ve kterých naopak není splněno všech pět eukleidovských axiomů, se zabývá neeukleidovská geometrie.