V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Ester Havlová. Od svého dopadu na historii až po svou relevanci dnes je Ester Havlová tématem neustálého zájmu a debat. V průběhu let hrál Ester Havlová zásadní roli v životech lidí a ovlivňoval způsob, jakým myslí, jednají a jak se chovají ke světu kolem sebe. Prostřednictvím podrobné a hloubkové analýzy prozkoumáme různé aspekty Ester Havlová a jeho vliv na společnost. Od jeho počátků až po jeho vývoj se ponoříme do složitosti Ester Havlová a jeho dopadu na naše životy.
MgA. Ester Havlová | |
---|---|
![]() | |
Narození | 23. března 1967 (58 let) nebo 23. května 1967 (57 let) Praha ![]() |
Povolání | fotografka |
Příbuzní | Pavel Fiedler, manžel |
Významná díla | Fragmenty Josef Gočár |
Ovlivněná | Pavel Štecha |
Webová stránka | www |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ester Havlová (* 23. března 1967 v Praze) je česká fotografka, specializující se na fotografii architektury. Vystudovala Střední průmyslovou školu grafickou a FAMU v Praze. Zabývá se také publikační činností, je spoluautorkou několika knih fotografií.
Narodila se 23. března 1967 v Praze a výtvarné nadání zdědila po rodičích. Po ukončení studia na Střední průmyslové škole grafické, obor užitá fotografie, v roce 1985, získávala zkušenosti jako fotografka. Nejprve byla zaměstnána v propagaci podniku Intersigma, dále v letech 1985-1987 ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby a v roce 1987-1988 v Národním divadle.
V roce 1988 byla přijata na FAMU, kde studovala na katedře umělecké fotografie u doc. Pavla Štechy, doc. Jaroslava Krejčího a doc. Miroslava Vojtěchovského. Studium ukončila v roce 1993 závěrečnou magisterskou prací Problematika divadelní fotografie a získáním titulu MgA.
Během studií absolvovala v roce 1991 stáž na Middlessex polytechnic v Londýně a v roce 1992 stáž na Nottingham polytechnic v Nottinghamu v Anglii. Od roku 1993 pracuje jako samostatná fotografka se specializací na fotografie současné i historické architektury, divadelní fotografie a dokumentace výtvarných děl. Od roku 1996 je členkou společnosti CORA (Centrum pro ochranu a restaurování architektury). Je vdaná, má dvě dcery.
Ester Havlová je považována především za fotografku architektury, historické i moderní. V počátcích své tvorby se věnovala i divadelní fotografii
Další zajímavou oblastí její činnosti je dokumentace tvorby umělců a výtvarníků. V letech 1989–1990 vytvořila reprodukce obrazů současných malířů pro obálky knih nakladatelství Československý spisovatel (11 titulů). Přispívá svými fotografiemi do odborných časopisů, ročenek, monografií a knižních publikací. Při své práci spolupracuje úzce s architekty (Roman Koucký, Markéta Cajthamlová, HŠH, A69, CMC, D3A, Zdeněk Fránek, Sporadical, Jan Stempel, Ivan Kroupa, Wurm+Wurm), historiky umění a architektury (Zdeněk Lukeš, Jan E. Svoboda, Jan Sedlák, Rostislav Švácha), výtvarníky (Robert Piesen, Aleš Veselý) i s dalšími fotografy (Karel Cudlín aj.).
Pořádá pravidelně tematické výstavy svých fotografií, často doprovázených i vydáním fotografických publikací. Výjimkou mezi klasickými knižními publikacemi se stala publikace Fragmenty z roku 2009. Jedná se o netradiční, nestránkovanou „knihu fotografií“, kterou tvoří třípatrové speciální papírové pouzdro ve vzhledu kazetového fotoaparátu Sinar. Pouzdro obsahuje celkem 30 fotografií dvojího formátu a brožuru s doprovodnými texty. Na těchto fotografiích, jak název publikace napovídá, autorka představuje, s vytříbeným výtvarným citem, charakteristické detaily známých českých i zahraničních staveb. Zaměřuje se na průhledy, schodiště, stropy, sloupoví, fasády a jejich struktury a barevné kompozice. Ve velké většině se jedná o moderní architekturu, jednou z výjimek je Větrný tunel z let 1934–1936 v Aerodynamickém parku Humboldtovy univerzity v Berlíně.[1] V roce 2010 se s touto publikací dostala do druhého kola nominací na Czech Grand Design v kategorii Fotograf roku 2009. V roce 2011 obdržela Cenu Czech Grand Design 2010 v kategorii Fotograf roku za autorský podíl na monografii Josef Gočár a za mapu pražského metra.
Vedle své profese tvoří volné cykly nalezených fotografií, které mají blízko ke street artu.
V roce 2004 se začala zajímat o práci s digitální fotografickou technikou a po ověření jejích možností, začala po roce používat digitální fotoaparát pro svou práci. Při fotografování architektury snímá historické objekty černobíle a moderní stavby barevně. Fotografie upravuje ve Photoshopu. Fotografuje přístrojem Nikon D2X a používá objektivy Nikkor 12–24 mm, 35–70 mm a 70–300 mm.[2]a v současné době používá Fujifilm GFX 50S
Nejkrásnější české knihy:
Ester Havlová je zastoupena ve Zlatém fondu Národního muzea fotografie.