V dnešním světě se Ernestina Sasko-Výmarská stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Jeho důsledky sahají od vědeckých a technologických aspektů až po sociální, ekonomické a politické otázky. Ernestina Sasko-Výmarská upoutal pozornost odborníků i fanoušků a vyvolal značnou debatu a diskusi. Jeho dopad se odráží v mnoha oblastech každodenního života, od způsobu komunikace až po způsob, jakým provádíme naše každodenní činnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Ernestina Sasko-Výmarská a jeho vliv na naše současné prostředí.
Ernestina Sasko-Výmarská | |
---|---|
sasko-hildburghausenská vévodkyně | |
Doba vlády | 1. července 1758 - 23. září 1780 |
Úplné jméno | Ernestina Augusta Žofie |
Narození | 4. ledna 1740 Výmar |
Úmrtí | 10. června 1786 (46 let) Hildburghausen |
Sňatek | 1. července 1758 |
Manžel | Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský |
Potomci | Žofie Sasko-Hildburghausenská Kristýna Žofie Karolína Sasko-Hildburghausenská Fridrich Sasko-Altenburský |
Dynastie | Wettinové |
Otec | Arnošt August I. Sasko-Výmarsko-Eisenašský |
Matka | Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská |
Příbuzní | Arnošt August II. Sasko-Výmarsko-Eisenašský, Ernestina Albertina Sasko-Výmarská a Bernardina Kristýna Sofie Sasko-Výmarsko-Eisenašská (sourozenci) Šarlota Sasko-Hildburghausenská, Josef Sasko-Altenburský, Tereza Sasko-Hildburghausenská, Luisa Sasko-Hildburghausenská, Jiří Sasko-Altenburský, Eduard Sasko-Altenburský, Fridrich Sasko-Altenburský[1], Augusta Sasko-Altenburská[1], Frederika Sasko-Altenburská[1], František Fridrich Sasko-Altenburský[1], Fridrich Sasko-Altenburský[1] a Maxmilián Karel Adolf Sasko-Altenburský[1] (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ernestina Sasko-Výmarská (4. ledna 1740, Výmar – 10. června 1786, Hildburghausen) byla sasko-výmarsko-eisenašskou princeznou a sňatkem sasko-hildburghausenskou vévodkyní.
Ernestina Augusta Žofie se narodila jako dcera Arnošta Augusta I. Sasko-Výmarsko-Eisenašského a jeho druhé manželky, Žofie Šarloty Braniborsko-Bayreuthské.
1. července 1758 se Ernestina v Bayreuthu provdala za Arnošta Fridricha III. Sasko-Hildburghausenského. Sňatek byl sjednán na příkaz její tety dánské královny Žofie Magdaleny Braniborské. Ta byla ženichovou bývalou tchýmí z jeho předchozího manželství. Arnošt Fridrich byl těžce zadlužen a Ernestino věno pro něj bylo důležité.
Carl Barth popsal vévodkyni následovně: "...kromě jemného půl šilhání jednoho oka, byla krásná, dobře stavěná dáma, která se vášnivě zaměstnávala hudbou (lesní roh, flétna, klavír a housle). Zápasila, jezdila, lovila na koních i pěšky jako muž, obvykle v kostýmu Amazonky a těsně sedících kalhotách z jelení kůže, sedící na koni jako Amazonka. Ona osobně vedla rytířské cvičení korunního prince...".
Christian Friedrich von Stocmeier byl jmenován hospodářským správcem. Zlepšení napjaté finanční situace země, které zařídil, ale nemohlo zabránit státnímu bankrotu. V roce 1769 byla země zařazena pod císařskou konfiskaci a debetní komice se pokusila upevnit finanční situaci.
Po smrti jejího manžela v roce 1780 odešla z veřejnosti. Žila v tzv. domě Fischbergsche na hildburghausenském trhu a zabývala se především hudbou. Princ Josef Sasko-Hildburghausenský se stal opatrovníkem jejího syna Fridricha, který byl ještě nezletilý.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Ernestine of Saxe-Weimar na anglické Wikipedii.
Sasko-hildburghausenská vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Kristýna Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská |
1758–1780 Ernestina Sasko-Výmarská |
Nástupce: Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická |