Erich Kühnhackl

Dnes chceme mluvit o Erich Kühnhackl. _Var1 je téma, které v poslední době nabylo na aktuálnosti, vyvolalo debaty a vyvolalo zájem v různých sektorech společnosti. Od svého vzniku si Erich Kühnhackl získal pozornost odborníků, vědců a dokonce i široké veřejnosti díky svému dopadu a relevanci v různých oblastech. V tomto článku se ponoříme do nejdůležitějších aspektů Erich Kühnhackl, prozkoumáme jeho historii, současnou důležitost a důsledky, které má pro budoucnost. Kromě toho budeme analyzovat různé pohledy a názory na věc s cílem nabídnout kompletní a aktualizovanou vizi tohoto vzrušujícího tématu.

Erich Kühnhackl
Narození17. října 1950 (74 let)
Citice
ZeměNěmecko Německo
Česko Česko
Povoláníhokejista
OceněníSíň slávy německého sportu
DětiTom Kühnhackl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Lední hokej na ZOH
bronz ZOH 1976 NSR

Erich Kühnhackl (* 17. říjen 1950 Citice, Československo) je bývalý německý lední hokejista původem z Česka, bývalý trenér německé hokejové reprezentace a viceprezident německého hokejového svazu (DEB).

Kariéra

Kühnhackl emigroval z Československa spolu se svými rodiči po vstupu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 do Západního Německa, kde se usadil ve městě Landshut. V místním klubu EV Landshut pokračoval ve své hokejové kariéře, kterou zahájil v klubu HC Baník Sokolov. Po několika letech přestoupil do Kölner EC. V závěru své hokejové kariéry pak nastupoval také ve švýcarském klubu EHC Olten. Spolu se svými spoluhráči z Landshutu Aloisem Schloderem a Klausem Auhuberem dokázal vybojovat na Zimních olympijských hrách v roce 1976 v Innsbrucku historickou bronzovou medaili. Na mistrovství světa 1978 vyhrál kanadské bodování. Od 16. října 2008 je viceprezidentem Německého hokejového svazu.[1] Svoji kariéru ukončil v roce 1989, u hokeje zůstal jako trenér. Je ženatý, má tři děti. Jeho nejmladší syn Tom Kühnhackl je velmi nadějným hokejistou, byl účastníkem MS 2009 hráčů do 18 let.

Individuální úspěchy a ocenění

Odkazy

Reference

Externí odkazy