V moderním světě hraje Emma Maria Herzig zásadní roli v našich životech. Od svého objevení nebo objevení má Emma Maria Herzig významný dopad na společnost, kulturu, ekonomiku a technologie. Její vliv se rozšířil po celém světě a přímo či nepřímo zasahuje všechny lidi. V tomto článku prozkoumáme roli Emma Maria Herzig v různých aspektech každodenního života a její význam v dnešním světě. Od svého vzniku až po současný dopad zanechal Emma Maria Herzig nesmazatelnou stopu v historii a zůstává aktuálním tématem i dnes.
MUDr. Emma Maria Herzig | |
---|---|
Senátorka Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1925 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | DNP |
Narození | 25. března 1873 Rýnovice ![]() |
Úmrtí | 1. března 1933 (ve věku 59 let) Liberec ![]() |
Alma mater | Vídeňská univerzita Univerzita Štýrský Hradec |
Profese | lékařka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Emma Maria Herzig, též Emma Marie Herzigová (25. března 1873 Rýnovice[1][2][3] – 1. března 1933 Liberec[4][5][6]) byla lékařka, československá politička německé národnosti a meziválečná senátorka Národního shromáždění.
Byla dcerou továrníka a vnučkou poslance Frankfurtského parlamentu v roce 1848 Wilhelma Herziga. Soukromě se vzdělávala, maturitu složila v Štýrském Hradci. Vystudovala medicínu na Vídeňské univerzitě a na Univerzitě ve Štýrském Hradci. Roku 1905 získala titul doktora lékařství. Další odborné vzdělání získala ve Štýrském Hradci, Badenu u Vídně, Praze a v Německu. Od roku 1908 byla praktickou lékařkou v Liberci. Specializovala se na ženské choroby a na nervové nemoci. Byla aktivní v ženských spolcích. V letech 1925–1933 byla prezidentkou svazu německých ženských spolků v ČR.[2] Profesí byla lékařkou z Liberce.[7] Byla předsedkyní spolku Deutsche Vereinigung für Mutterschutz und Säuglingsfürsorge se sídlem v Liberci.[8]
V parlamentních volbách v roce 1920 získala za Německou nacionální stranu (DNP) senátorské křeslo v Národním shromáždění. DNP šla do voleb v rámci koalice Německá volební pospolitost (Deutsche Wahlgemeinschaft), v níž se sdružila s Německou národně socialistickou stranou dělnickou. V senátu zasedala do roku 1925.[9]