V dnešním světě je Emil Pavel Lány relevantní téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému vlivu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu v akademické sféře, Emil Pavel Lány se stal tématem obecného zájmu, které vyvolalo vzrušené diskuse a vášnivé debaty. Od svého vzniku až po dnešní vývoj zanechal Emil Pavel Lány nesmazatelnou stopu v historii, což z něj činí téma, které stojí za to prozkoumat do hloubky, abyste pochopili jeho skutečný rozsah a význam v dnešním světě.
JUDr. Emil Pavel Lány | |
---|---|
![]() JUDr. Emil Pavel Lány | |
Narození | 6. července 1879 Černilov ![]() |
Úmrtí | 5. května 1945 (ve věku 65 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | právník, státní úředník a advokát |
Nábož. vyznání | Evangelická církev v Rakousku (1781–1918) (1879–1918) Českobratrská církev evangelická (1918–1945) |
Rodiče | Karel Eduard z Lány[1] |
Funkce | radní (1919–1920) náměstek (1932–1937) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Emil Pavel Lány (6. července 1879 Černilov – 5. května 1945 Praha) byl český šlechtic a jeden z nejvýznamnějších právníků první republiky.
Pocházel z české černilovské větve původem uherského rodů Lányiů. Vystudoval práva na Karlově univerzitě. Od roku 1920 působil na ministerstvu spravedlnosti ČSR a od roku 1926 rovněž na právnické fakultě Karlovy univerzity.
V roce 1928 byl jmenován delegátem československé vlády v Mezinárodní komisi trestní a vězeňské a roku 1937 byl jmenován prezidentem Vrchního zemského soudu ČSR v Praze.
V letech 1932–1937 byl členem Synodní rady Českobratrské církve evangelické. Také se věnoval studiu historie: zajímal se o specifické výpovědní prameny městských hrdelních soudů, o tzv. smolné knihy. Zpracoval edice Knih černých jinak smolných z měst Bystrého, Dobrušky, Solnice a Smidar ze 16.–18. století.
Za druhé světové války působil v odboji, byl ve styku s československou exilovou vládou v Londýně a spoluzakladatelem (spolu s bývalým ministrem zahraničí Kamilem Kroftou a básníkem Jaroslavem Kvapilem)[2] odbojové organizace PRNV spolupracoval s domácí ilegální bojovou skupinou československého důstojnictva. Byl odhalen, 24. června 1944 zatčen gestapem a umístěn do vazby na Pankráci. Začátkem Pražského povstání měl být převezen do zámečku na Jenerálce, kde byli internování další představitelé odboje. Zahynul v průběhu útoku německých letadel na Soudní náměstí.[3]
Připomínkou významné osobnosti justice a vězeňství je pamětní deska umístěná v průchodu do Pankrácké věznice.[4] JUDr. Lány je, spolu s dalšími soudci a soudními úředníky, vzpomenut na pamětní desce věnované obětem druhé světové války na náměstí Hrdinů[5] a je vzpomenut i na dalších místech v Praze.
Letecký útok na Soudní náměstí je zachycen ve filmu Osvobození Prahy.[6][4]