El Capitan

V současné době se El Capitan stalo tématem velkého významu a zájmu pro různé oblasti společnosti. Od akademické sféry po obchod, El Capitan upoutal pozornost mnoha lidí díky svému dnešnímu dopadu a relevanci. Technologický a společenský pokrok přispěl k růstu a významu El Capitan v současném životě, což vyvolalo nekonečné debaty, diskuse a analýzy na toto téma. To je důvod, proč se tento článek bude podrobně a kriticky zabývat významem El Capitan dnes, stejně jako jeho vlivem na různé aspekty moderního života.

El Capitan
Vrchol2307 m n. m.
Prominence3 m
Poloha
SvětadílSeverní Amerika
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké (Kalifornie)
PohoříSierra Nevada
Souřadnice37°44′2″ s. š., 119°38′13″ z. d.
El Capitan
El Capitan
PrvovýstupWarren Harding, 1958
Horninažula
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

El Capitan je 900 m vysoká skalní stěna v západní části Yosemitského údolí v kalifornském pohoří Sierra Nevada. Představuje jednu z významných oblastí skalního lezení.

Zdolávání stěny

Ještě ve 30. letech 20. století bylo zdolání stěny považováno za nemožné. S vývojem lepšího horolezeckého vybavení si však mnozí lezci od 50. let stále častěji pohrávali s myšlenkou, že by stěna přece jen mohla být přelezena. První, komu se podařilo takřka kilometr svislou stěnu zdolat, byl americký lezec Warren Harding. Po jeho přelezu v roce 1958 následoval přelez Royala Robbinse, který se svým týmem ustanovil nepsaný, dodnes respektovaný standard pro lezení na El Capitan: rychlé lezení za pomocí co nejmenšího počtu fixních jistících bodů.[1] V roce 2017 stěnu zdolal Alex Honnold, a tentokrát úplně bez jištění, o jeho výkonu byl natočený oscarový dokument Free Solo.

El Capitan patří k vyhledávaným horolezeckým lokalitám Severní Ameriky a od konce sedmdesátých let patří mezi padesát klasických severoamerických lezeckých cest. El Capitan je klasickým místem pro big wallové lezení.

The Nose

Klasická lezecká cesta na vrchol se nazývá The Nose (Nos), poprvé ji volně přelezla Lynn Hill v roce 1993.[2] Cesta The Nose je také vyhledávaným cílem rychlostních lezců. Tabulka níže zachycuje vývoj rychlostních rekordů. (Ačkoliv výstupy cest v této stěně trvají obvykle několik dní, nejvýkonnější lezci tuto cestu zdolali rychleji než za tři hodiny.)

Datum Lezci Čas
(hh:mm:ss)
2018-06-06 Tommy Caldwell, Alex Honnold 1:58:07[3]
2018-06-04 Tommy Caldwell, Alex Honnold 2:01:50[4]
2018-05-30 Tommy Caldwell, Alex Honnold 2:10:15
2017-10-21 Jim Reynolds, Brad Gobright 2:19:44[5]
2012-06-17 Hans Florine, Alex Honnold 2:23:46[6]
2010-11-06 Dean Potter, Sean Leary 2:36:45[7]
2008-10-12 Hans Florine, Júdži Hirajama 2:37:05[8]
2008-07-02 Hans Florine, Júdži Hirajama 2:43:33[9]
2007-10-08 Alexander a Thomas Huber 2:45:45
2007-10-04 Alexander a Thomas Huber 2:48:30[10]
2002-09-29 Hans Florine, Júdži Hirajama 2:48:55[11]
2001-11 Dean Potter, Timmy O'Neill 3:24:20
2001-10 Hans Florine, Jim Herson 3:57:27
2001-10 Dean Potter, Timmy O'Neill 3:59:35[12]
1992 Hans Florine, Peter Croft 4:22
1991 Peter Croft, Dave Schultz 4:48
1991 Hans Florine, Andres Puhvel 6:01
1990 Peter Croft, Dave Schultz 6:40
1990 Hans Florine, Steve Schneider 8:06
1986 John Bachar, Peter Croft 10:05[13]
1984 Duncan Critchley, Romain Vogler 09:30 (přibližně)[13]
1975 Jim Bridwell, John Long, Billy Westbay 17:45
El Capitan, Yosemite Valley

Odkazy

Reference

  1. ↑ ROPER, Steve. Revealing Routes on El Cap . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-28. (anglicky) 
  2. ↑ POLMAN, Daniel. Rychlostní rekord na The Nose na El Capitanu . Časopis Lidé a hory . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-13. 
  3. ↑ Alex Honnold and Tommy Caldwell Set Sub-2-Hour Nose Speed Record. Climbing Magazine. Dostupné online . (anglicky) 
  4. ↑ Honnold and Caldwell Break Nose Record (Again!), Blaze Up in 2:01:50! . . Dostupné online. 
  5. ↑ Climbers Crush 'Unbeatable' Speed Record on El Capitan . . Dostupné online. 
  6. ↑ WEATHERL, Joshua. Honnold and Florine Break Nose Speed Record . 2012-06-17 . Dostupné online. 
  7. ↑ CAMERON, Gwen. Leary, Potter Break The Nose Speed Record . 2010 . Dostupné online. 
  8. ↑ Gwen Cameron. Leary, Potter Break The Nose Speed Record . Alpinist.com, 2010-11-07 . Dostupné online. 
  9. ↑ Erik Lambert. Florine, Hirayama Break Nose Speed Record . Alpinist.com, 2008-07-03 . Dostupné online. 
  10. ↑ Luke Bauer. Huber Brothers Break Speed Record On The Nose, Twice . Alpinist.com, 2007-10-09 . Dostupné online. 
  11. ↑ New Nose Speed Record - 2:48 :: SuperTopo Rock Climbing Discussion Topic . Supertopo.com . Dostupné online. 
  12. ↑ Taking It Back, Gregory Crouch, Rock & Ice, No 121, January 15, 2003
  13. ↑ a b thenose . Speedclimb.com . Dostupné online. 

Externí odkazy