Ekonomické rajóny Ruska
V dnešním světě se Ekonomické rajóny Ruska stalo velmi aktuálním tématem, jeho důsledky jsou tak rozmanité, jako jsou v současné společnosti vlivné. Od svého dopadu na ekonomiku až po dopad na populární kulturu, Ekonomické rajóny Ruska získal bezprecedentní význam v globální sféře. V průběhu let vzbudil zájem jak akademiků, tak odborníků a široké veřejnosti, což vyvolalo neustálou debatu, která se snaží porozumět jeho mnoha aspektům a důsledkům. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé dimenze Ekonomické rajóny Ruska a jeho dopad v různých oblastech, čímž poskytneme široký a úplný pohled na jeho význam v současnosti.
Ekonomické rajony Ruské federace jsou územní celky, které se na rozdíl od politických subjektů Ruské federace neohraničují na základě kulturních či etnických předpokladů.
Dělení regionů
Regionalizace ekonomických rajonů se provádí podle velikosti a ekonomické síly. Dnes v Rusku existují tři druhy rajonů, a sice:
- makroregiony - sdružují větší územní celky (republiky, kraje) a výrazně ovlivňují chod státu, v současnosti (2008) jich je 11.
- mezoregiony - obsahují menší celky, které mají omezené hospodářské vlivy, ale přesto mají svůj federální význam, je jich 79.
- mikroregiony - se vztahují na území okresů, obvodů, popř. obcí, jsou primární ekonomická jednotka, je jich kolem 27 tisíc.
V minulosti se ekonomické rajony na území Ruska dělily pouze do devíti oblastí. Dnešní počet je způsoben rozdělením bývalého Centrálního regionu na Střed a Černozemní střed a vyčleněním regionu Volžsko-vjateckého. Tyto změny probíhaly v první polovině 90. let v důsledku rozpadu Sovětského svazu.
Budoucnost ekonomických rajonů se odvíjí od provedení výnosu prezidenta z 13. května 2000 "O zplnomocněném představiteli prezidenta Ruské federace ve federálním okruhu". Tyto nové federální okruhy by měly kombinovat ekonomickou a sociokulturní stránku regionalizace území Ruské federace.
Seznam ekonomických rajonů
| Rajon | Podíl na rozloze (v %) | Podíl na obyvatelstvu (v %) | Podíl na průmyslu (v %) | Podíl na zemědělství (v %) |
|---|---|---|---|---|
| Severozápad | 1,2 | 6,0 | 5,8 | 3,3 |
| Sever | 8,6 | 3,6 | 5,7 | 2,4 |
| Střed | 2,8 | 26,2 | 17,3 | 13,5 |
| Volžsko-vjatecký | 1,6 | 5,5 | 4,3 | 6,2 |
| Černozemní střed | 1,0 | 5,2 | 4,2 | 8,5 |
| Severní Kavkazsko | 2,1 | 13,0 | 4,4 | 16,1 |
| Povolží | 3,1 | 11,4 | 12,6 | 14,3 |
| Ural | 4,8 | 8,5 | 16,5 | 14,4 |
| Západní Sibiř | 14,2 | 10,2 | 17,0 | 12,0 |
| Východní Sibiř | 24,2 | 5,9 | 6,7 | 5,9 |
| Dálný Východ | 36,4 | 4,6 | 5,5 | 3,4 |
| Kaliningrad | ||||
| Rusko | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 |
Související články
Literatura
- Kol. autorů (1996): Školní atlas světa. Kartografie, Praha. ISBN 80-7011-375-8
- SKOKAN, L. (2005): Rusko, geografický přehled. UJEP, Ústí nad Labem. ISBN 80-7044-647-1
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ekonomické rajóny Ruska na Wikimedia Commons
