Džalájirovský sultanát
V dnešním článku prozkoumáme Džalájirovský sultanát a jeho význam v moderní společnosti. Od svého dopadu na každodenní životy lidí až po jeho vliv v profesní oblasti se Džalájirovský sultanát stal v posledních letech tématem velkého zájmu. Jak budeme postupovat tímto článkem, podíváme se blíže na to, jak se Džalájirovský sultanát vyvíjel v průběhu času a jaké důsledky to má na různé aspekty našich životů. Kromě toho budeme také diskutovat o budoucích vyhlídkách Džalájirovský sultanát a o tom, jak může i nadále utvářet náš svět v nadcházejících letech. Připravte se ponořit se do fascinujícího světa Džalájirovský sultanát!
| Džalájirovský sultanát جلایریان
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
Vznik
|
|||||||||
Zánik
|
|||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Džalájirovský sultanát (persky جلایریان) byl středověký státní útvar, kterému vládla dynastie mongolských Džalájirovců. Existoval ve 14. až 15. století na území Iráku a západní Persie jako nástupnický stát mongolského Ílchanátu, který se rozpadl v roce 1330. Po půl století existence ho rozvrátil dobyvatel Tamerlán (Tímúr Lenk), a třebaže se Džalájirovci pokusili o jeho obnovu v oblasti jižního Iráku, roku 1432 byli poraženi karakojunluskou říší, přišli o své hlavní město Tabríz a jako mocenský faktor ztratili na významu.
Džalájirovští vládci
- Hasan Buzurg (1336–1356)
- Šejch Uvajs I. (1356–1374)
- Hasan (1374)
- Husajn I. (1374–1382)
- Bajazid (1382–1383)
- Ahmad (1383–1410)
- Šáhvalad (1410–1411)
- Mahmúd (1411–1415)
- Uvajs II. (1415–1421)
- Muhammad (1421–1422)
- Mahmúd II. (1422–1424)
- Husajn II. (1424–1432)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jalayirids na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Džalájirovský sultanát na Wikimedia Commons
