V dnešní době je Dragounský pluk 8 téma, které nabylo na významu v různých oblastech. Od politiky po technologii, kulturu a ekonomiku se Dragounský pluk 8 stal ústředním tématem diskusí a debat. Jeho dopad sahá od každodenních aspektů až po rozsáhlé problémy, což vyvolává velký zájem společnosti obecně. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty související s Dragounský pluk 8 s cílem získat ucelenou a aktualizovanou vizi jeho důležitosti dnes.
Jezdecký pluk 8 Dragounský pluk 8 | |
---|---|
Země | ![]() |
Vznik | 8. 10. 1920 |
Zánik | 31. 7. 1939 |
Typ | jezdecký pluk |
Velikost | ~900 mužů, 700 koní |
Posádka | Pardubice |
Čestný název | „Knížete Václava Svatého“ (od 27. září 1929) |
Velitelé | Vladimír Hobza (1935–1937) Josef Tacl (1937–1939) |
Nadřazené jednotky | Zemské vojenské velitelství Praha 1. jezdecká brigáda 4. rychlá divise |
Účast | |
Bitvy | Sudetoněmecké povstání |
Dragounský pluk 8 (původně v letech 1920–1935 označen jako Jezdecký pluk 8) byl jedním z jezdeckých pluků československé armády, existující mezi lety 1920 až 1939. Vznikl po skončení první světové války a vzniku První republiky sloučením dragounských pluků bývalé rakousko-uherské armády č. 8 (Pardubice) a č. 13 (Postoloprty). Jeho posádkou byly Pardubice, kde sídlilo velitelství a většina pluku, ale detašované jednotky byly dislokovány i v Bohdanči, Čáslavi, Přelouči a Staré Boleslavi.
V roce 1929 se mu u příležitosti oslav svatováclavského milénia dostalo od presidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka čestného přízviska „Knížete Václava Svatého“. V předvečer milénia, 27. září, byl pluku předán na Václavském náměstí v Praze prezidentem čestný prapor. Prezident republiky tam měl u této příležitosti projev.
V době zářijové mobilizace v roce 1938 byl součástí 4. jezdecké brigády 4. rychlé divize.