V dnešním světě se Dolná Mariková stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Jeho význam se odráží v množství diskusí, které vyvolává, a také v jeho přítomnosti v různých oblastech společnosti. Ať už v politické, sociální, ekonomické nebo kulturní sféře, Dolná Mariková hraje zásadní roli. Od svého dopadu na každodenní životy lidí až po svůj vliv na vývoj nových technologií, Dolná Mariková upoutal pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a oborů studia. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé dimenze Dolná Mariková a jeho relevanci dnes.
Dolná Mariková | |
---|---|
![]() Kostel svatého Petra a Pavla | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°12′29″ s. š., 18°21′22″ v. d. |
Nadmořská výška | 343 m n. m. |
Stát | ![]() |
Kraj | Trenčínský |
Okres | Považská Bystrica |
Tradiční region | Horní Pováží |
![]() ![]() Dolná Mariková | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 22,1 km² |
Počet obyvatel | 1 412 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 63,8 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Ing. Peter Šujak |
Vznik | 1321 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 042 |
PSČ | 018 02 |
Označení vozidel (do r. 2022) | PB |
NUTS | 512966 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dolná Mariková (maďarsky Alsómarikó) je obec na Slovensku v okrese Považská Bystrica. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1321.
Dolná Mariková se nachází v Trenčínském kraji na severozápadě Slovenska, 13 km severozápadně od okresního města Považské Bystrice v pohoří Javorníky. Obcí protéká směrem na jihovýchod Marikovský potok, který na území obce přibírá zprava Kátlinský potok a zleva potok Besné. Střed obce leží v nadmořské výšce 343 m n. m.
Římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla byl postaven v roce 1758 v barokním slohu. Socha u kostela byla vytesána v roce 1759. Na kopanicích se zachovala původní roubená lidová architektura na zvýšené podezdívce se sklepem pod pokojem a šindelovou sedlovou střechou. U osady Ficovci stojí chráněná lípa malolistá stará přes 200 let, vysoká 27 m, s obvodem kmene 4,1 m a průměrem koruny 20 m.
Oficiálně jsou součástí obce tři místní části: Besné, Hadoše a Kátlina, které jsou dále rozděleny do více kopanic.
Místní část leží přibližně 1,5 km severně od centra obce na styku Javornické brázdy a Vysokých Javorníků, na stejnojmenném potoce. Je rozčleněna na tyto kopanice: Abovce, Bracinovci, Cabajovci, Hluškovci, Hujkovci, Jarošinovci, Juracovci, Máčkovci, Pavlovci, Pleškovci, Pupkovci, Škrabkovce a Šulavovci.
Nachází se 5 km severozápadně od centra obce uprostřed Vysokých Javorníků v údolí Kátlinského potoka. Stojí zde neobarokní kaple a dřevěná zvonice. V osadě Repovci vyrostlo malé rekreační středisko s ubytovacími kapacitami, z této osady vychází žlutě značená turistická trasa do obce Horná Mariková. K místní části patří tři osady: Kapitánovci, Kopcovci a Repovci.
Je nejvzdálenější (cca 6 km na severozápad od středu obce), nejhůře dostupnou i nejvýše položenou částí obce. Rozkládá se v hornaté oblasti Javorníků na horním toku Kátlinského potoka na jihovýchodních stráních vrchu Zigov (893,2 m n. m.). Zahrnuje několik osad: Lučanovci, Marálovci, Vlčkovci, Zigovci a Pasiečka, nad kterou je umístěn vysílač televizního a mobilního signálu. Sedlem Zigova vede modře značená turistická trasa z Horní Marikové do sedla Kýčerka (745 m n. m.) a dále do Mestečka.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dolná Mariková na slovenské Wikipedii.