V dnešním světě hraje Brvnište zásadní roli ve společnosti. Jeho význam pokrývá více aspektů, od dopadu na ekonomiku až po vliv na populární kulturu. V průběhu historie byl Brvnište předmětem studia a debat, které generovaly nespočet názorů a teorií, které se snažily pochopit jeho skutečný význam. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Brvnište, prozkoumáme jeho různé aspekty a jeho význam v každodenním životě. Dozvíme se o jeho dopadu na životy lidí, stejně jako o jeho roli při utváření současného světa. Připojte se k nám na této cestě objevovat vše, co Brvnište nabízí.
Brvnište | |
---|---|
![]() Hřbitovní kaple v Brvništi | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°12′52″ s. š., 18°25′38″ v. d. |
Nadmořská výška | 360 m n. m. |
Stát | ![]() |
Kraj | Trenčínský |
Okres | Považská Bystrica |
Tradiční region | Horní Pováží |
![]() ![]() Brvnište | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 6,94[1] km² |
Počet obyvatel | 1 172[2] (2023) |
Hustota zalidnění | 169,60[3] obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Dagmar Mikudíková |
Vznik | 1598 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 042 |
PSČ | 018 12 |
Označení vozidel (do r. 2022) | PB |
NUTS | 512915 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brvnište (maďarsky Boronás, před rokem 1899 Brnovistye) je obec na Slovensku v okrese Považská Bystrica. Žije zde přibližně 1 200[4] obyvatel.
Obec se rozprostírá na březích potoka Papradnianka v Papradnianské dolině. Na severu ves sousedí s obcí Papradno, na jihu s obcí Stupné, východní strana katastru hraničí se Štiavnikem a ze západu je Brvnište obklopováno vesnicí Hatné.
Na katastru obce byl nalezen poklad z mladší doby bronzové, obsahující např. sekery, srpy, fragmenty kopí či kladivo, jehož stáří je datováno do 10. století př. n. l.[5] Další archeologické nálezy dokládají přítomnost púchovské kultury (1. století n. l.) a středověkých Slovanů (9. století). První písemná zmínka o Brvništi pochází až z roku 1598, kdy byla ves součástí bytčanského panství, jež náleželo hlavnímu oravskému županovi a pozdějšímu uherskému palatinovi Jiřímu Turzovi. Duchovní správa sídlila v Jasenici, od roku 1734 pak v Papradne.[6] Obyvatelstvo se zabývalo především zemědělstvím, výrobou předmětů ze dřeva či košíkářstvím.
Během 19. století v obci vyrostly mlýny a pily na vodní pohon. Roku 1873 byla v obci založena škola, jejímž prvním kantorem se stal Mikuláš Lovíšek z Považské Bystrice.[7] Nová škola byla zbudována v roce 1908 a v průběhu 20. století prošla několika přestavbami.