Demokratický blok
V tomto článku se do hloubky podíváme na téma Demokratický blok a jeho vliv na různé aspekty našeho každodenního života. Od svého dopadu na ekonomiku až po roli ve společnosti je Demokratický blok tématem, které vzbuzuje zájem odborníků i nadšenců. Během několika následujících řádků budeme analyzovat různé aspekty Demokratický blok a pokusíme se osvětlit některé neznámé kolem tohoto jevu. Kromě toho prozkoumáme, jak se Demokratický blok vyvíjel v průběhu času a jaký byl jeho dopad na populární kulturu. Bezpochyby jde o fascinující téma, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení.
| Demokratický blok | |
|---|---|
| Datum založení | 2017 |
| Datum rozpuštění | 2017 |
| Lídr | Petr Fiala |
| Předchůdce | ODS KDU-ČSL TOP 09 STAN |
| Ideologie | liberalismus liberální konzervatismus konzervatismus |
| Politická pozice | středopravice |
| Mezinárodní org. | Mezinárodní demokratická unie Centristická demokratická internacionála |
| Evropská strana | Aliance konzervativců a reformistů v Evropě Evropská lidová strana |
| Politická skupina EP | Evropští konzervativci a reformisté Evropská lidová strana |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Sněmovna2017 | 48/200
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Demokratický blok bylo dočasné uskupení čtyř středopravicových politických stran (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN), které vzniklo 15. listopadu 2017 za účelem společného postupu při ustavení Poslanecké sněmovny po volbách v roce 2017, kdy se do sněmovny dostalo celkem devět politických stran a hnutí. Blok měl dohromady 48 poslanců.[1] Toto uskupení podle komentátorů připomínalo Čtyřkoalici z roku 1998, která vznikla jako protiváha opoziční smlouvy.[2] Především z názorové protistrany byl blok i po formálním ukončení své činnosti nazýván pejorativně jako „demoblok“. Tento výraz, neologismus, se dostal např. do pořadu Jaromíra Soukupa Moje zprávy na TV Barrandov.
Cíle
Demokratický blok měl za cíl svými návrhy férově a rychle ustavit dolní komoru Parlamentu a zpřehlednit situaci pro voliče. Kluby se zavázaly postupovat jednotně a předložit společné kandidátky pro ustanovení výborů podle zásady poměrného zastoupení a ustanovení komisí většinovým způsobem. V rámci společné dohody si zastoupené strany definovaly tyto body:[3]
- Poslanecké kluby ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN a se shodly na společném postupu při ustanovování orgánů PSP ČR na počátku VIII. volebního období.
- Uvedené kluby se podle článku 7 přílohy č. 2 zákona č. 90/1995 o jednacím řádu PSP ČR sdružují pro účely voleb konaných na ustavující a následných schůzích PSP ČR pod názvem Demokratický blok.
- Kluby se zavazují postupovat jednotně a předložit společné kandidátky pro ustanovení výborů podle zásady poměrného zastoupení a ustanovení komisí většinovým způsobem.
- Kluby se zavazují hledat shodu i k většinovým volbám a předkládat společné kandidáty.
- Kluby zastupují celkem 27,61 % voličů, což představuje 1,4 milionů hlasů. Kluby se v rámci demokratické kontroly vlády shodly na těchto pozicích pro zástupce sdruženého klubu:
- Dvě místa ve vedení Sněmovny
- Předsednictví těchto výborů: Bezpečnostní, Výbor pro obranu, Mandátový a imunitní výbor, Školský výbor, Ústavně právní výbor, Zahraniční výbor, Hospodářský výbor
- Předsednictví těchto komisí: Stálá komise pro kontrolu činnosti BIS, Stálá komise pro kontrolu činnosti VZ, Stálá komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, Stálá komise pro kontrolu činnosti FAU
- Kluby se shodly, že nebudou volit do funkce předsedy Poslanecké sněmovny nomináta hnutí ANO. Současně se zavazují ke konzultacím a snaze hledat společné postoje i k personálním nominacím ostatních politických subjektů.
