David Ungnad z Weissenwolffu

V dnešním světě je David Ungnad z Weissenwolffu tématem, které nadále vyvolává zájem a diskusi. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v populární kultuře nebo jeho významu ve vědecké oblasti, David Ungnad z Weissenwolffu je i nadále předmětem studia a analýzy po celém světě. Od svých počátků až po svůj dnešní vliv zanechal David Ungnad z Weissenwolffu nesmazatelnou stopu v historii a jeho význam přetrvává i dnes. V tomto článku se budeme zabývat různými aspekty souvisejícími s David Ungnad z Weissenwolffu, prozkoumáme jeho různé aspekty a jeho dopad na současný svět.

David hrabě Ungnad z Weissenwolffu
Principální komisař na říšském sněmu v Řezně
Ve funkci:
1668 – 1669
PanovníkLeopold I.
Zemský hejtman v Horních Rakousích
Ve funkci:
1657 – 1671
PanovníkLeopold I.
PředchůdceJohann Paul Spindler
NástupceJindřich Vilém Starhemberg
Tajný rada
Ve funkci:
1653 (potvrzen znovu 1662) – 6. března 1672
PanovníkFerdinand III., Leopold I.
Prezident dvorské komory
Ve funkci:
1648 – 1657
PanovníkFerdinand III.
PředchůdceOldřich František Libštejnský z Kolovrat
NástupceJiří Ludvík Sinzendorf
Dědičný zemský hofmistr v Horních Rakousích
Ve funkci:
1648 – 6. března 1672
PanovníkFerdinand III., Leopold I.
Viceprezident dvorské komory
Ve funkci:
1644 – 1648
PanovníkFerdinand III.
Rada dvorské komory
Ve funkci:
1640 – ?
PanovníkFerdinand III.
Císařský komorník
Ve funkci:
1633 – 6. března 1672
PanovníkFerdinand II., Ferdinand III., Leopold I.
Narození1604
Sittersdorf
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí6. března 1672 (ve věku 67–68 let)
Linec
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě 1646 říšský hrabě
ChoťMarie Alžběta Jörgerová z Tolletu
RodičeOndřej Ungnad (1579–1623)
DětiHelmhard Kryštof (1634–1702)
Marie Markéta († 1661)
Příbuznízeť: František Arnošt Schlik († 1675)
Profesediplomat a politik
Ocenění1671: Řád zlatého rouna (č. 482)
CommonsUngnad von Weißenwolff
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David II. hrabě Ungnad z Weissenwolffu (David Reichsgraf Ungnad von Weissenwolff)[pozn. 1] (1604 – 6. března 1672, Linec) byl rakouský šlechtic, diplomat a státník. V letech 1648–1657 byl prezidentem dvorské komory, poté dlouholetým zemským hejtmanem v Horních Rakousích, kde vlastnil statky. V roce 1646 byl povýšen do říšského hraběcího stavu, v závěru kariéry obdržel Řád zlatého rouna (1671).

Životopis

Zámek Steyregg u Lince, hlavní rodové sídlo v 17.–20. století

Pocházel z rakouského šlechtického rodu Ungnadů, který kromě majetku v Korutansku a Horních Rakousích již v 16. století vlastnil statky v Čechách. Narodil se jako syn Ondřeje Ungnada (1579–1623) a kvůli účasti své rodiny na stavovském povstání pobýval v mládí v exilu.[1] Později mu byl umožněn návrat a vstup do dvorských služeb, v roce 1633 byl jmenován císařským komorníkem a od roku 1640 byl radou dvorské komory. V letech 1644–1648 byl komorním viceprezidentem a v roce 1646 získal říšský hraběcí titul.[2] Nakonec byl v letech 1648–1657 prezidentem dvorské komory a v roce 1653 byl jmenován tajným radou. Obdržel také dědičnou hodnost zemského hofmistra v Horních Rakousích (1648) a v roce 1652 byl přijat do říšského kolegia švábských hrabat. I když byl vysokými úřady vázán u vídeňského dvora, příležitostně zajížděl i do Čech, doložen je například pobyt v Praze v roce 1652 na svatbě jeho dcery.[3] Ještě před smrtí Ferdinanda III. jeho vliv poklesl a byl odvolán z funkce komorního prezidenta. Následně zastával dlouhodobě úřad zemského hejtmana v Horních Rakousích (1657–1671), kde vlastnil statky. V roce 1662 byl císařem Leopoldem I. potvrzen ve funkci tajného rady a nakonec se ještě uplatnil jako diplomat. V letech 1668–1669 byl principálním komisařem na říšském sněmu v Řezně.[4] V roce 1671 obdržel Řád zlatého rouna.[5]

Jeho manželkou byla Marie Alžběta Jörgerová z Tolletu, s níž měl tři děti. Pokračovatelem rodu byl jediný syn Helmhard Kryštof (1634–1702), který byl taktéž hornorakouským zemským hejtmanem. Dcera Marie Margareta († 1661) se provdala za Františka Arnošta Šlika a z tohoto příbuzenského vztahu odvodili Ungnadové o několik století později dědické nároky na česká panství Kopidlno a Staré Hrady. Po rodině své manželky získal David II. panství Steyregg u Lince (1638), které se stalo hlavním rodovým majetkem až do 20. století. K tomuto panství přikoupil David Ungnad ještě další statky (Spielberg, 1671).

Související články

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Pořadovým číslem II. bývá označován pro odlišení od svého předka Davida I. (1535–1600), který byl za vlády Rudolfa II. dlouholetým prezidentem dvorské válečné rady. Původně se psal ze Sonnecku podle starého rodového sídla v Korutansku, toto panství ale Ungnadové ztratili v pobělohorských konfiskacích. Při povýšení do hraběcího stavu se David II. vrátil k původnímu predikátu z Weissenwolffu, který rodina užívala již ve 13. století.

Reference

  1. ↑ KNOZ, Tomáš: Pobělohorské konfiskace. Moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty; Matice moravská, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2006; s. 376–379 ISBN 80-210-4130-7
  2. ↑ STARÝ, Marek:Cizozemci a spoluobyvatelé. Udělování českého obyvatelského práva (inkolátu) v době předbělohorské; Praha, 2018; s. 615 ISBN 978-80-87284-67-4
  3. ↑ SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenberků za vlády Leopolda I.; Jihočeská univerzita, České Budějovice, 2009; s. 201–202 ISBN 978-80-7394-165-9
  4. ↑ KUBEŠ, Jiří a kolektiv: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740; NLN, Praha, 2018; s. 357, 396 ISBN 978-80-7422-574-1
  5. ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 278

Externí odkazy