V tomto článku prozkoumáme téma Důl Turów z multidisciplinárního přístupu a analyzujeme jeho důsledky a význam v různých kontextech. Důl Turów je téma široce studované a diskutované v různých oblastech, jeho dopady sahají od sociální po vědeckou sféru a jeho vliv sahá napříč historií. Prostřednictvím komplexní analýzy se snažíme osvětlit Důl Turów a nabídnout kompletní perspektivu, která nám dnes umožní pochopit jeho důležitost a rozsah. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Důl Turów a prozkoumáme jeho dopad na dnešní společnost a také možné důsledky pro budoucnost.
Důl Turów | |
---|---|
![]() Důl Turów s elektrárnou | |
Základní údaje | |
Typ díla | důl |
Těžba | hnědé uhlí, kamenivo, jíl |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Kraj | Dolnoslezské vojvodství |
Okres | Zgorzelec |
Obec | Bogatynia |
Souřadnice | 50°54′35,08″ s. š., 14°54′0,13″ v. d. |
![]() ![]() Důl Turów | |
Provozní údaje | |
Vlastník | PGE Polska Grupa Energetyczna |
Období těžby | 1904–současnost |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Důl Turów (výslovnost IPA) je hnědouhelný lom v Polsku, který se nachází poblíž česko-německo-polského trojmezí, v centrální části Bogatyňského výběžku[1] (též zvaného Turoszowský výběžek[2][3][4]). Důl se nachází celý ve gmině Bogatynia a částečně i na území města Bogatynia v okrese Zgorzelec v Dolnoslezském vojvodství. Důl také leží v těsném sousedství německého města Žitava a cca 15 km od Liberce.
Důl Turów byl založen v roce 1914 a v současnosti má rozlohu přibližně 28 km² a hloubku cca 225 m. V dole je umístěno 12 korečkových rypadel (např. polské rypadlo KWK-1500s s výkonem 4 200 m³/h) a 4 zakladače (např. zakladač ZGOT-11500 s výkonem 11 500 m³/h). Celková délka pásových zařízení činí 79 km.[5] Kromě uhlí se v dole těží i kamenivo, hlíny a jíly pro keramický a chemický průmysl.
Kvůli hnědouhelnému dolu Turów byly zlikvidovány obce Gościszów, Pasternik, Biedrzychowice Górne, Strzegomice, Rybarzowice a Wigancice Żytawskie. Částečně byly strženy obce Turoszów, Zatonie, Opolno Zdrój a část Bogatyně. Důl tvoří spolu s hnědouhelnou Elektrárnou Turów Turoszowský energetický komplex.
V dubnu 2021 bylo povolení na těžbu prodlouženo do konce roku 2044. S tímto krokem nesouhlasila řada českých obcí u hranic s Polskem, ani české ministerstvo životního prostředí.[6] Soudní dvůr Evropské unie na základě české žaloby vydal v květnu předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Protože firma PGE rozhodnutí ignorovala, vyměřil soud v září Polsku pokutu ve výši 500 000 eur za každý den, kdy bude těžba pokračovat.[7]
Ve čtvrtek 3. února 2022 se v Praze narychlo uskutečnila schůzka mezi polským premiérem Mateuszem Morawieckim a jeho českým protějškem Petrem Fialou, na které byla podepsána dohoda o řešení vlivu těžební činnosti v Dole Turów.[8] V dohodě jsou mj. uvedena opatření proti průsaku vody do prostoru lomu a zaplacení kompenzace české straně.[9][10] Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová následně vyzvedla, že schválený text dohody nedává žádný prostor pro vyvolání dalších sporů mezi Polskem a Českem ani pro přenesení těchto sporů na vyšší mezinárodní úroveň. Mimo jiné také připomněla, že uzavření dohody se v Česku stalo předmětem kritiky, což signalizuje, že pro Polsko zmíněná dohoda představuje „dobrý obchod“.[11]
Důl se má rozšířit až na vzdálenost 300 metrů k nejbližšímu českému obydlenému místu, obci Uhelná.[12][13] Důl v obcích na území České republiky na Liberecku snižuje hladinu spodní vody, náprava si na české straně vyžádá mnohamiliardové investice.[14][15] K německému území důl sahá až podél řeky Nisa, v okolních obcích se kvůli dolu vyskytují trhliny v domech.[16] V dole by měla probíhat těžba do roku 2044.[17] Firma Citronex provozuje u elektrárny Turów obří skleníky na rajčata, které využívají odpadní teplo elektrárny a které jsou velkým zdrojem světelného znečištění, ohrožují i Jizerskou oblast tmavé oblohy.[18] V roce 2016 skleníky ozařovaly oblohu více než město Liberec.[19][20] Majitel firmy Citronex, Artur Toronowski, přislíbil v roce 2016 zastínění skleníků.[21] Zastínění skleníků však funguje v návaznosti na teplotě, nikoliv na osvětlení. Stínicí zařízení tak není použito vždy a obtěžování světlem ze skleníků se opakuje.[22]
Po ukončení těžby po roce 2045 má v dole Turów proběhnout rekultivace a vzniknout umělé jezero.[23] Poláci odhadují, že zatopení lomu může trvat 35–37 let, což rozporuje německá strana, která uvádí dobu napouštění až 144 let.[24]
V lednu roku 2020 vydala polská strana povolení k rozšíření dolu Turów.[25] V březnu téhož roku navíc prodloužilo polské ministerstvo klimatu koncesi státní elektrárenské společnosti PGE na těžbu hnědého uhlí v tomto dole o dalších šest let.[26]
V květnu roku 2021 Soudní dvůr Evropské unie nařídil okamžitě zastavit těžbu hnědého uhlí v dolu Turów. Toto nařízení vyplývá z četných žádostí ze strany České republiky a Německa. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu.[27]
Dne 7. října 2022 vydal ředitel polského Generálního ředitelství ochrany životního prostředí (Generalna Dyrekcja Ochrony Środowiska, GDOŚ) stanovisko, umožňující vydat vlastníkovi dolu – firmě PGE – licenci, která by vedla k legalizaci dalšího rozšíření těžby uhlí na česko-polské hranici až do roku 2044. Polské ekologické organizace reagovaly prohlášením, že se budou domáhat soudního zrušení zmíněného stanoviska.[28]
Rozhodnutí o rozšíření dolu vyvolalo odmítavé reakce v Česku i Německu, v jejichž bezprostřední blízkosti se polský důl nachází. Obcím na české i německé straně vadí, že těžařská činnost ohrožuje vodní zdroje v jejich okolí.[29] Proti rozšíření dolu se dlouhodobě staví Liberecký kraj, který podal stížnost k Evropské komisi, protože postup Polska považuje za nezákonný.[30] Proti rozšíření dolu vznikla v Česku petice podepsaná 13 000 lidmi, v níž se žádá Evropská komise o bezodkladnou akci. Peticí se zabýval Evropský parlament a poslanci jeho petičního výboru vyzvali v červenci Evropskou komisi k ráznějšímu postupu vůči Polsku. Většina poslanců se vyslovila pro to, aby s Polskem bylo zahájeno řízení pro porušení práva EU. V prosinci 2020 oznámila Anna Cavazzini, saská europoslankyně za stranu Zelených, že Evropská komise potvrdila námitky ČR proti porušením předpisů na dole Turów, a ČR se tak může obrátit na Evropský soudní dvůr kvůli prosazování práva EU. To ovšem nebrání oběma stranám v mimosoudním urovnání sporu. Evropská politička Cavazzini nyní požaduje „zastavení nelegální těžby v Turowě, dokud nebudou vyřešeny všechny právní otázky“.[31]
Česká republika se kvůli Turówu obrátila na Evropský soudní dvůr, ten v září 2021 rozhodl o tom, že Polsko musí zastavit těžbu v dolu. V případě nezastavení těžby pak má Polsko hradit sankci půl milionu EUR za každý den těžby.[32] Polsko ale v těžbě pokračovalo dál a ignorovalo platby pokut Evropské unii.[33] To se nelíbilo autorům petice prosazující zastavení těžby v dole. Ti se mj. dožadovali, aby unie zvýšila sankce vůči polské straně.[34]
Podle iniciativy Společně pro vodu důl i nadále způsobuje ekologickou újmu na české straně, přičemž voda ve vrtech na české straně v červnu 2023 i nadále klesala.[35]