Důkaz (právo)

Důkaz je v případě soudního i správního řízení věc nebo postup, které mohou přispět k objasnění projednávané věci v rámci dokazování, například výpověď, ohledání či rekonstrukce atd. Důkazní prostředek je pak přímo konkrétní věc, která slouží k prokázání určité skutečnosti, je tedy prostředkem k získání důkazu.

Pokud důkaz přímo potvrzuje nebo vyvrací dokazovanou skutečnost, jde o důkaz přímý. Nepřímý důkaz, jinak též indicie nebo marker, má důkazní význam jen ve spojení s jinými důkazy, sám o sobě ke kvalifikovanému závěru nestačí. Jestliže je dokazovaná skutečnost vyvrácena, jde o důkaz vyviňující, v opačném případě o důkaz usvědčující.

Za důkaz může v trestním řízení sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména:^[1]

• výpovědi obviněného a svědků – důkaz výpověďmi svědků, znalců a obviněného se provádí zpravidla tak, že se tyto osoby vyslýchají^[2]
• znalecký posudek
• věci a listiny důležité pro trestní řízení – věcnými důkazy jsou předměty, kterými nebo na kterých byl trestný čin spáchán, jiné předměty, které prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost a mohou být prostředkem k odhalení a zjištění trestného činu a jeho pachatele, jakož i stopy trestného činu; listinnými důkazy jsou listiny, které svým obsahem prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost vztahující se k trestnému činu nebo k obviněnému
• ohledání
• dále jsou v zákoně jako zvláštní formy důkazů popsány či zmíněny například konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus, rekonstrukce, prověrka na místě, záznam telekomunikačního provozu, důkaz o výslechu přečtením protokolu atd.

Důkaz může vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout každá ze stran řízení. Pokud důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není to důvodem k jeho odmítnutí. Důkaz získaný nezákonným donucením nebo hrozbou takového donucení ale nesmí být použit, s výjimkou případu, kdy se použije jako důkaz proti osobě, která takového donucení nebo hrozby donucení použila.^[3] Při rozhodování v hlavním líčení, jakož i ve veřejném i neveřejném zasedání smí soud přihlédnout jen k těm důkazům, které byly při tomto jednání provedeny^[4] a obviněný má právo se ke všem důkazům vyjádřit.^[5] Důkazy se hodnotí podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.^[6]

V občanském soudním řízení také mohou jako důkaz sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci. Zejména pak:^[7]

• výslech svědků
• znalecký posudek
• zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob,
• notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny
• ohledání
• výslech účastníků

Účastníci řízení jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení, přičemž soud rozhoduje, které z nich budou provedeny,^[8] v některých záležitostech, v nichž je zákonem chráněn veřejný zájem, resp. zvýšená zákonná ochrana některé strany sporu, je ale soud povinen provést i takové potřebné důkazy, které nebyly žádnou ze stran navrženy. Účastníci řízení mají právo se vyjádřit k návrhům na důkazy i k provedeným důkazům.^[9] Důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.^[10]

Důkazy v soudním řízení správním jsou vesměs obdobné, jako v občanském soudním řízení.^[11]

Žaloba musí obsahovat návrhy důkazů,^[12] ale soud rozhodne, které z nich provede, přičemž může provést i důkazy jiné,^[13] například zopakovat nebo doplnit důkazy provedené správním orgánem.^[14] Soud hodnotí důkazy, které sám provedl, i s důkazy provedenými v řízení před správním orgánem jednotlivě i v jejich souhrnu a ve svém rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu takto zjištěného.^[14]

Ve správním řízení lze k provedení důkazů užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o:^[15]

• listiny
• ohledání
• svědeckou výpověď
• znalecký posudek

Účastníci jsou povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení. Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci.^[16] Důkaz v odůvodněných případech zajistit i před zahájením řízení, o tomto zajištění důkazu se sepisuje protokol.^[17]

Teorií důkazů se zabývá právní obor nazývaný důkazní právo.

V trestním řízení se důkazy dělí na usvědčující a ospravedlňující.^[18]

Původní důkaz pochází přímo z pramene (např. výpověď očitého svědka), odvozený důkaz ze zprostředkovaného pramene (například reprodukce tvrzení očitého svědka jiným svědkem).^[18]

Přímý důkaz přímo potvrzuje nebo vyvrací dokazovanou skutečnost. Nepřímý důkaz dokazuje jinou skutečnost, která však objasňuje dokazovanou skutečnost, a důkazní význam má jen ve spojení s jinými důkazy.^[18]

• Encyklopedické heslo Důkaz v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

• Dokazování
• Nepřímý důkaz v kriminalistice a soudním dokazování