V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Cora Sandelová s cílem poskytnout čtenáři kompletní a podrobnou analýzu tohoto tématu. Od jeho počátků až po jeho relevanci dnes, přes jeho dopad na různé oblasti společnosti, se ponoříme do cesty, na které se budeme zabývat jeho mnoha aspekty. Prostřednictvím kombinace historických dat, současných teorií a konkrétních příkladů se snažíme nabídnout komplexní vizi, která umožní důkladné pochopení významu Cora Sandelová v současné společnosti. Ať už se jedná o osobu, koncept, datum nebo jakýkoli jiný prvek zájmu, naším cílem je poskytnout čtenáři potřebné nástroje, aby se mohl ponořit do fascinujícího světa Cora Sandelová a pochopit jeho význam pro dnešek.
Cora Sandel | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Sara Fabricius |
Narození | 20. prosince 1880 Christiania |
Úmrtí | 3. dubna 1974 (ve věku 93 let) Farnost uppsalské katedrály |
Místo pohřbení | Berthåga cemetery |
Pseudonym | Cora Sandel |
Povolání | spisovatelka |
Ocenění | Gyldendalův grant (1937) rytíř I. třídy Řádu svatého Olafa (1957) |
Manžel(ka) | Anders Jönsson (1913–1927) |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cora Sandelová, vlastním jménem Sara Cecilie Margareta Gørvell Fabricius (20. prosince 1880 Oslo – 3. dubna 1974 Uppsala), byla norská spisovatelka a malířka.
Vyrůstala v Tromsø a roku 1906 odešla do Paříže, kde studovala na Colarossiho akademii. Provdala se za švédského sochaře Anderse Jönssona, s nímž se však roku 1926 rozvedla, většinu života prožila ve Stockholmu a Uppsale.[1]
První knihu vydala ve 46 letech a pro zachování soukromí zvolila pseudonym. Jejím nejúspěšnějším dílem byla částečně autobiografická trilogie o mladé umělkyni Albertě. Ve svém díle se soustředila na ženskou psychologii a na vylíčení ospalé maloměstské atmosféry.[2] Psala jazykem riksmål. Česky vyšla její próza Kranova cukrárna (Odeon, 1976) a povídka Sestřenice Tea v antologii Krajina s pobřežím (Argo, 2005). Jejím literárním vzorem byla Colette, kterou překládala do norštiny.
V roce 1937 získala literární cenu nakladatelství Gyldendal Norsk Forlag. V roce 1957 jí byl udělen Řád svatého Olafa.