V dnešním světě je Cole Weston tématem, které vyvolává zájem a diskusi ve všech oblastech. Ať už jde o politiku, technologii, vědu nebo kulturu, Cole Weston je zásadním prvkem, který přímo ovlivňuje způsob, jakým žijeme, přemýšlíme a jak se vyjadřujeme. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Cole Weston, prozkoumáme jeho důležitost, důsledky a roli ve vývoji dnešní společnosti. Prostřednictvím podrobné analýzy a multidisciplinárního přístupu se snažíme odhalit záhady a výzvy, které Cole Weston představuje, a tím otevřít nové dveře znalostem a podnítit hluboké úvahy o jejich významu a dopadu na moderní svět.
Cole Weston | |
---|---|
![]() Cole Weston (4. listopadu 2022) | |
Narození | 30. ledna 1919 Los Angeles |
Úmrtí | 20. dubna 2003 (ve věku 84 let) Monterey |
Alma mater | Cornishové umělecká kolej |
Povolání | fotograf |
Manžel(ka) | Margaret W. Weston |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cole Weston (30. ledna 1919 – 20. dubna 2003) byl čtvrtým a nejmladším synem amerického fotografa Edwarda Westona. Přestože se Weston narodil v tradici umělecké černobílé fotografie, dokázal najít vlastní barevný směr.[1]
Jeho život byl velmi různorodý, nejprve začínal v divadle, později se dostal k námořnictvu,[2][3] fotografoval pro časopis Life,[4] a později fotografoval portréty, než se v roce 1946 na žádost svého otce přestěhoval do Carmel v Kalifornii. V následujících letech se stal otcovým asistentem a důvěryhodným společníkem. Jak se Edwardův boj s Parkinsonovou chorobou zhoršoval, musel se Cole starat o dvě kariéry – svého otce a svou vlastní.[1]
Před svou smrtí v roce 2003 byl Cole Weston oddaný tomu, aby obě životní práce rostly v širokém rozkvětu.[5][6][7]
Jeho otec si dne 30. ledna 1909 vzal po krátké ceremonii za ženu Floru May Chandlerovou, se kterou později měl čtyři syny: Chandlera (1910–1993), Bretta (1911–1993), Neila (1914–1998) a Colea (1919–2003).
Cole absolvoval titul v divadelním umění na Cornish School v Seattle v roce 1937.[2] Také sloužil v námořnictvu Spojených států během druhé světové války jako svářeč a fotograf[2] v Normanu, OK.[3]
Po propuštění z námořnictva začal Cole fotografovat pro časopis Life v jižní Kalifornii.[4] Ve stejnou dobu jeho otce Edwarda stáůe více ochromovala Parkinsonova choroba a napsal Coleovi žádost o pomoc při tisku jeho negativů;[4][8] a tak v roce 1946 se Cole a jeho žena přestěhovali do Carmelu, aby pomohli nemocnému otci v jeho temné komoře a ateliéru.[1][2] Cole a jeho bratr Brett Weston tiskli otcovy negativy pod jeho dohledem.[6][7]
V té době poslal Eastman Kodak Edwardovi své nové barevné filmy Kodachrome a Ektachrome, protože chtěl, aby „fotografoval Point Lobos v barvě“, na který Edward odpověděl: „No, nevím nic o barvě, ale znám Point Lobos lépe, než kterýkoli jiný živý člověk.“[5] Cole začal experimentovat s novým médiem a v roce 1957 vytvořil své první barevné tisky kalifornského pobřeží.[2][9]
Jsem barevný fotograf. To je to co dělám. Ať se vám to líbí, nebo ne, to je to, co dělám. Na černobílé není nic špatného, ale já jsem na barvy. A líbí se mi to![5]
V roce 1971 založil Cole Weston druhý divadelní Forest Theater Guild v Carmelu v Kalifornii a v jarních a letních měsících začal režírovat inscenace na venkovní scéně.[10]
Weston spolupracoval s divadlem Forest Theater Guild již 50 let, ve kterém režíroval více než 30 her a byl zapojen do budování stavby Indoor Forest Theatre[11][12] (malého divadlo pod venkovní scénou) „tahání betonu a dalších stavebních materiálů“.[13]
Ve své poslední vůli Edward Weston odkázal své negativy Coleovi, který je tiskl[1][14] více než 30 let. Dne 30. září 2014 byla sbírka 548 výtisků Edwardových negativů Colem posmrtně vytištěna a vydražena v Sotheby's v New Yorku.[15]
Po smrti svého otce vytvořil podle jeho specifikací také několik výtisků snímku Paprika č. 30; všechny tyto výtisky jsou jasně označeny jako „Vytištěno Cole Westonem“.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cole Weston na anglické Wikipedii.