Dnes je Chryzopras tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Svým dopadem na společnost, ekonomiku a kulturu je Chryzopras fenoménem, který si zaslouží hloubkovou analýzu a pochopení. V průběhu historie hrál Chryzopras zásadní roli ve vývoji lidstva, ovlivňoval rozhodování, způsob, jakým se k sobě vztahujeme, a způsob, jakým vidíme svět kolem nás. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Chryzopras, od jeho původu až po jeho vliv v současnosti, včetně jeho budoucího potenciálu. Doufáme, že prostřednictvím této analýzy objasníme téma, které má i nadále významný dopad na naše životy.
Chryzopras | |
---|---|
![]() tamblovaný chryzopras (35×20 mm) | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | SiO2 |
Identifikace | |
Barva | odstíny zelené |
Vzhled krystalu | netvoří |
Tvrdost | 6,5–7 |
Lesk | skelný až voskový |
Štěpnost | žádná |
Vryp | bílý |
Hustota | 2,65 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | KOH |
Chryzopras (též chrysopras, často chybně chryzopas) je zeleně zbarvená průsvitná odrůda minerálu chalcedonu. Ze všech odrůd chalcedonu je tento drahý kámen ceněn nejvíce. Název pochází z řečtiny (chrysos = zlatý,[1] prasinos = zelený).
Podobně jako ostatní odrůdy chalcedonu vzniká i chryzopras poblíž zemského povrchu za relativně nízkých teplot (asi 120 °C).[2] Typickou jablečně zelenou barvu (která kolísá od žlutozelené po trávově zelenou) způsobují vodnaté křemičitany (případně oxidy) niklu[1] (např. kerolit, pimelit). Barva může na slunečním světle blednout.[3]
Zeleně zbarvené kameny patřily k nejcennějším a nejoblíbenějším již ve starověku. Chryzopras byl používaný již Řeky a Římany. Výrazné obliby dosáhl obzvlášť ve 14. století, kdy jím nechal Karel IV. vyzdobit Svatováclavskou kapli na Hradčanech a také kaple na Karlštejně. Novější je výzdoba zámku Sanssouci v Postupimi.[1]
Používá se ve šperkařství do prstenů, náušnic a broží, k výrobě menších dekorativních předmětů, těžítek. Obvykle se zpracovává tamblováním (lesklé valounky), zpracovává se na korálky, čočkovce a kameje.[3] Jako kámen zvěrokruhu bývá doporučován pro osoby narozené ve znamení raka, štíra, střelce a kozoroha.
Velmi pěkný šperkařský materiál pocházel z dolů polského Slezska a Československa, od roku 1965 je ale za kvalitnější považován kámen z Queenslandu, Kalifornie, Brazílie a Rakouska.[3]
Výskyt chhryzoprasu uvádí Oswald v okolí Křemže a Zlaté Koruny, kde se nachází v ornici v podobě modrozelených, žlutozelených a vzácněji jablečně zelených hlízovitých útvarů.[4] Vznikly druhotně rozkladem hadců. Jejich zjištěné složení: 88,75 % SiO2, 1,48 % Fe2O3, 0,95 % FeO, 0,92 % MgO, 0,44 % CaO, 0,37 % MnO (zbývajících 7,09 % je ztráta H2O v důsledku žíhání).
Zelené zbarvení přičítá Oswald niklu a žlutavé arzenu As2O3.[4] Kratochvíl roku 1952 zmiňuje ještě následující lokality:[5]
Nejznámější naleziště leží v Polsku v okolí Zabkovic (Ząbkowice Śląskie, dříve Frankenstein), konkrétně Szkłary a dále v okolí Kozmice (dnes Koźmice Wielkie).