V dnešním světě se Chrám Proměnění Páně (Oděsa) stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, své relevanci v profesní oblasti nebo své roli v historii, Chrám Proměnění Páně (Oděsa) upoutal pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a prostředí. Jak čas postupuje, důležitost porozumění a hluboké analýzy všeho, co souvisí s Chrám Proměnění Páně (Oděsa), se stává zřejmým, protože jeho vliv přesahuje hranice a zahrnuje různé aspekty každodenního života. V tomto článku se ponoříme do světa Chrám Proměnění Páně (Oděsa), abychom prozkoumali jeho různé aspekty a odhalili jeho skutečný dopad na dnešní svět.
Chrám Proměnění Páně | |
---|---|
![]() | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Souřadnice | 46°28′59,44″ s. š., 30°43′51,75″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Ukrajinská pravoslavná církev |
Zasvěcení | Proměnění Páně |
Zánik | 1936 |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | klasicistní architektura, klasicismus a eklektismus |
Výstavba | 14. listopadu 1795 |
Specifikace | |
Délka | 90 m |
Šířka | 45 m |
Výška | 72 m |
Další informace | |
Adresa | Oděsa, ![]() |
Ulice | Soborna Square |
Oficiální web | Oficiální web |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chrám Proměnění Páně (ukrajinsky Оде́ський Спа́со-Преображе́нський кафедра́льний собо́р) je největší pravoslavný chrám v ukrajinském černomořském přístavu Oděse. Patří Ukrajinské pravoslavné církvi Moskevského patriarchátu.
Chrám byl silně poničen ruským raketovým útokem na Oděsu v noci na 23. července 2023.[1][2]
Základní kámen chrámu byl položen 14. listopadu 1795, dokončen měl být o dva roky později.[3] Stavbu finančně podporovala carevna Kateřina II. Veliká, po její smrti v listopadu 1796 se ale stavba zastavila. V roce 1803 byl starostou Oděsy jmenován Armand-Emmanuel du Plessis de Richelieu, který zajistil další financování stavby a stavební práce tak byly obnoveny pod vedením italského architekta Francesca Frappoliho.[3] Chrám byl vysvěcen 25. května 1808.[4]
V roce 1825 začala stavba samostatně stojící zvonice, kterou projektoval Giovanni Frapolli, bratr Francesca. Samostatně stojící zvonice byla dokončena v roce 1837.[5] Od téhož roku chrám zastává funkci katedrálního chrámu.[4] Byl proto rozšířen (mj. chrám byl spojen se zvonicí) a následně proběhlo několik dalších dostaveb, když poslední skončila v roce 1903. Chrám byl jedním z největších v Ruském impériu, jeho kapacita byla 9 tis. věřících v horním patře a další 3 tis. v podzemním patře.[5] V chrámu byl mj. pohřben ruský šlechtic a vojevůdce Michail Semjonovič Voroncov s manželkou.[4]
V roce 1936 komunisté chrám zbořili. Hrobka manželů Voroncovových byla vykradena a samotné ostatky přeneseny na hřbitov v chudé části města. Na místě chrámu měl být postaven kulturní dům, na místě hlavního oltáře měla být toaleta. Plán se však nerealizoval, místo zůstalo parkem a na místě oltáře byla postavena fontána. Velký vliv na to měl mít sovětský oftalmolog Vladimir Filatov, fontána byla později neformálně označována jako Filatův pohár.[5]
O znovupostavení chrámu se začalo uvažovat po pádu komunistického režimu a vyhlášení nezávislosti Ukrajiny.
Práce na znovupostavení chrámu probíhaly v letech 1996–2005. V roce 2005 se do chrámu navrátily i ostatky manželů Voronocovových.[5] V roce 2008 při příležitosti 200 let od vysvěcení kostela byl instalován nový čtrnáctitunový zvon. 21. července 2010 ruský patriarcha Kirill I. vysvětil hlavní oltář v obnoveném chrámu, když chrám patří pod Moskevský patriarchát Ukrajinské pravoslavné církve. Práce na výzdobě interiéru pokračovaly i po roce 2010.[5]
Během Ruské invaze na Ukrajinu byla 23. července 2023 katedrála vážně poškozena ruským raketovým útokem.[1] Útok ostře odsoudilo mj. UNESCO,[6] které v roce 2023 historické centrum Oděsy zařadilo na seznam světového dědictví.[7] Itálie ústy své premiérky Giorgie Meloniové přislíbila pomoc s rekonstrukcí katedrály.[8]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chrám Premenenia Pána (Odesa) na slovenské Wikipedii.