V tomto článku podrobně prozkoumáme Chinatown (Londýn), fascinující téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po důsledky pro každodenní život, Chinatown (Londýn) vyvolal intenzivní debatu a vzbudil velký zájem v různých komunitách. Na těchto stránkách se ponoříme do různých aspektů Chinatown (Londýn), od jeho vzniku až po jeho vývoj v průběhu času, a poskytneme vyčerpávající a aktualizovanou analýzu tohoto velmi relevantního tématu. Kombinací dat, odborných názorů a posudků od lidí, kteří byli ovlivněni Chinatown (Londýn), se snažíme nabídnout široký a vyvážený pohled, který našim čtenářům obohatí porozumění tomuto fascinujícímu tématu.
Londýnský Chinatown (čínská čtvrť, čínsky zjednodušenými znaky 中国城, pinyinem Zhōngguóchéng) je oblast v Soho v obvodu Westminster kolem Gerrard Street. Nachází se zde velký počet čínských restaurací, obchodů s potravinami a suvenýry. Jednou z nejznámějších restaurací je Wong Kei.
První oblastí, která byla označována jako Chinatown, bylo území v okolí Limehouse. Ke konci 19. století se jednalo pouze o jednu ulici s obchody. Na počátku 20. století zde byla soustředěna čínská komunita, která zásobovala čínské námořníky vyskytující se v Docklands. Tato komunita pocházela především z Hongkongu. Velká část čínských obyvatel se zde usazovala s partnery jiné národnosti, často se potom tyto míšené rodiny stěhovaly do jiných částí města. Tato oblast se stala známou spíše legálními opiovými doupaty a slumy, než čínskými restauracemi a obchody. První čínská restaurace zde byla otevřena již v roce 1926, ale výrazný růst v oblibě čínské kuchyně nastal až v 60. letech 20. století. Jednalo se také o londýnské centrum erotického průmyslu, nacházelo se zde mnoho erotických obchodů, veřejných domů, prostitutek a barů. V období mezi 1. světovou válkou a třicátými lety 20. století se tato oblast díky své ponuré atmosféře těšila veliké oblibě zvláště u spisovatelů detektivních románů, jako byla například Agatha Christie nebo sir Arthur Conan Doyle. V tomto období se jednalo o čtvrť s nejvyšší dětskou úmrtností v celém Londýně. Mzdy zde byly nízké a nepravidelné. Oblast prošla v roce 1934 výraznou rekonstrukcí, většina starých domů byla zbořena, ale většina původních Číňanů zde stále bydlí.
Během druhé světové války byla většina podniků ve čtvrti uzavřena a většina obyvatel přesunuta do bezpečnějších částí Londýna. Většina původní čtvrti byla zničena během bleskové války. V období po druhé světové válce vzrůstající obliba čínské kuchyně a vlny imigrantů z Hongkongu vedly ke zvýšení počtu čínských restaurací na Gerrard Street. Tato oblast začala být označována jako Chinatown, ačkoli do současnosti neexistuje oficiální vymezení tohoto území.
Proslulá červeno-zlatá výzdoba, kamenní lvi a brána byla přidána až v roce 1985 pro více orientální atmosféru čtvrti. Rovněž se zde nachází dvojjazyčné cedule s názvy ulic.
Společnost Rosewheel v roce 2005 navrhla plán rozvoje východní části Čínské čtvrti. Tento záměr narazil na výrazný odpor původních obyvatel, kteří mají obavy ze ztráty tradičního charakteru, etnického složení obyvatel a zániku čínských obchodů.
Londýnský Chinatown má komerční charakter a má jen malý počet stálých obyvatel. Bydlí zde mnoho ilegálních přistěhovalců, kteří pracuji za minimální mzdu. Dnešní čínská menšina pochází především z pevninské Číny, přestože zpočátku se jednalo o námořníky z Hongkongu.
Nejbližšími zastávkami londýnského metra jsou Piccadilly Circus a Leicester Square. Dnes se poblíž čínské čtvrti nachází mnoho divadel (Apollo Theatre, Piccadilly Theatre, Prince of Wales Theatre apod.), masérské salóny, čínské restaurace, možnosti ubytování přímo v čínské čtvrti a nebo také významná londýnská ulice Shaftesbury Avenue.