Ch-47M2 Kinžal

V dnešním světě se Ch-47M2 Kinžal stalo tématem velkého významu a relevance. Jeho dopad pokrývá různé oblasti a sektory, od ekonomiky po politiku, přes technologie a společnost obecně. Zájem o Ch-47M2 Kinžal v posledních letech roste a probouzí zvědavost a pozornost širokého spektra lidí. Je důležité porozumět a do hloubky analyzovat vše, co souvisí s Ch-47M2 Kinžal, jeho původ, vývoj, důsledky a možné budoucí výzvy. V tomto článku vyčerpávajícím způsobem prozkoumáme toto fascinující téma s cílem nabídnout úplný a aktuální přehled o Ch-47M2 Kinžal, aby si čtenáři mohli rozšířit své znalosti a lépe porozumět důležitosti tohoto fenoménu v dnešní době.

Ch-47M2 Kinžal
MiG-31K vyzbrojený střelou Kinžal na přehlídce ke Dni vítězství v Moskvě
MiG-31K vyzbrojený střelou Kinžal na přehlídce ke Dni vítězství v Moskvě
Typletecká balistická raketa
Místo původuRusko Rusko
Historie služby
Ve službě2018
PoužívánaVzdušně-kosmické síly Ruské federace
Historie výroby
KonstruktérMinisterstvo obrany Ruské federace
VýrobceMinisterstvo obrany Ruské federace
Základní údaje
Hmotnost4 300 kg
Délka5,56 m

Ch-47M2 Kinžal (rusky Х-47М2 «Кинжал» „dýka“) je ruská letecká hypersonická balistická raketa. Do služby byla přijata v prosinci 2017. Patří mezi šest nových ruských strategických zbraní, které 1. března 2018 představil ruský prezident Vladimir Putin.[1]

Udávaný dolet rakety Kinžal přesahuje 2 000 km (Rusové chápou dolet rakety vypouštěné z letadla jako součet doletu letadla a rakety samotné. Příbuzná, ze země odpalovaná raketa Iskander-M má dolet 400–500 km). Deklarovaná rychlost rakety je Mach 10.[2] Raketa je schopna provádět úhybné manévry v každé fázi letu. Může nést konvenční nebo jadernou hlavici a lze ji vypouštět ze strategických bombardérů Tu-22M3 nebo stíhacích letounů MiG-31K.

O zařazení mezi hypersonické zbraně panují pochybnosti. Podle vojenských analytiků jde jen o upravenou balistickou raketu Iskander, která je odpálena z letounu a chová se stejně jako jiné balistické střely – po odpálení vystoupá a následně spadne na cíl. Na cíl dopadá vysokou nadzvukovou rychlostí, což však necharakterizuje hypersonické rakety, jde o vlastnost prakticky všech balistických raket již od konce druhé světové války. Označením hypersonické zbraně se zpravidla myslí zbraně, které i během sestupné fáze jsou schopné ostrého manévrování, a to s největší pravděpodobností Kinžál není.[3][4]

Design

Raketa Kinžal je určena k ničení válečných lodí a objektů protiraketové obrany USA a NATO. Byla údajně navrhována tak, aby překonala všechny známé či plánované americké systémy protivzdušné a protiraketové obrany jako jsou Patriot, THAAD a Aegis.[5]

První stupeň rakety je pravděpodobně společný s balistickými raketami Iskander, naváděcí část je navržena na míru. Raketa může zasáhnout statické i pohybující se cíle jako jsou například americké letadlové lodě.[6] Během několika sekund od odpálení raketa zrychlí na hypersonickou rychlost a ve všech fázích letu provádí manévry, aby se vyhnula nepřátelské protiraketové obraně.[7]

Ruská média tvrdí, že dolet rakety je 2 000 km, pokud ji nese stíhací letoun MiG-31K, a 3 000 km, pokud ji nese bombardér Tu-22M3.[8]

Operační nasazení

V květnu 2018 bylo deset stíhačů MiG-31K experimentálně vybaveno raketami Kinžal a připraveno k následnému ostrému bojovému nasazení. Do prosince 2018 provedly letouny celkem 89 vzletů nad Černým a Kaspickým mořem[zdroj?].

Do února 2019 provedly posádky MiG-31K více než 380 cvičných letů s touto raketou, z nichž nejméně 70 využilo tankování paliva ve vzduchu. Veřejný debut si raketa odbyla během mezinárodní soutěže Aviadarts v srpnu 2019.

Podle agentury TASS se první start Kinžalu v Arktidě uskutečnil v polovině listopadu 2019. Vypuštění rakety údajně provedl letoun MiG-31K z letecké základny Olenja. Raketa zasáhla pozemní cíl na zkušební střelnici „Pemboj“, kdy dosáhla rychlosti Mach 10. V červnu 2021 byla raketa Kinžal odpálena letounem MiG-31K ze syrské letecké základny Hmímím na pozemní cíl v Sýrii.[9] V roce 2021 byl vytvořen samostatný letecký pluk vyzbrojený stíhači MiG-31K s raketou Kinžal[zdroj?].

Oficiálně nepotvrzené zprávy z počátku února 2022 naznačovaly, že z letecké základny Solcy v Novgorodské oblasti bylo na námořní leteckou základnu Čerňachovsk nacházející se v západní části ruské Kaliningradské exklávy přesunuto několik stíhaček MiG-31K vyzbrojených raketami Kinžal.[10]

Vzdušné a kosmické síly Ruska úspěšně odpálily rakety Kinžal 19. února 2022 v rámci cvičení ruských strategických sil.[11] Následně 18. března 2022 použilo ruské letectvo rakety Kinžal ve válce na Ukrajině, kdy byl zničen zbrojní sklad hluboko pod zemí, původně součást bývalé základny mezikontinentálních balistických raket.[12][13][14] Později se však objevily zprávy zpochybňující toto tvrzení.[15] Následovalo několik dalších případů použití hypersonických raket, včetně masivního útoku 9. března 2023, během něhož bylo mezi 81 vypálenými raketami použito 6 Kinžalů.[16]

Sestřelení Kinžalů

Údajný protibetonový projektil Kinžalu předložený Ukrajinou v květnu 2023

Podle velitele ukrajinského letectva Mykoly Oleščuka byla dne 4. května 2023 raketa Kinžal poprvé sestřelena nad Kyjevem protiletadlovým systémem Patriot.[17] Následně byly zveřejněny zbytky sestřelené střely.[18] Ruská média uvedla, že zveřejněné úlomky se velmi podobají letecké bombě BETAB-500ShP,[19][20] avšak bez podrobné technické dokumentace nelze tvrzení nezávisle ověřit.

Podle náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Valerije Zalužného a ministra obrany Oleksije Reznikova bylo ukrajinskou protivzdušnou obranou sestřeleno během noci z 15. na 16. května 2023 všech šest raket Kinžal.[21][22] Ruskou stranou byla tvrzení o sestřelení raket Kinžal vždy dementována.

Schopnost systému Patriot sestřelovat balistické rakety Kinžal je v roce 2024 považována za potvrzenou.[23][24][25]

Obcházení sankcí

Výrobci raket Kinžál a Iskander se daří obcházet sankce EU a pořizovat si součástky vyráběné v Evropě (Polsko, Německo) prostřednictvím svých subdodavatelů.[26]

Uživatelé

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kh-47M2 Kinzhal na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Putin unveils new nuclear missile, says 'listen to us now'. NBC News . NBCUniversal News Group . Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Kh-47M2 Kinzhal. Missile Threat . . Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Kinžal není typická hypersonická střela. Je to ale zbraň, která si zaslouží pozornost, hodnotí expert. iROZHLAS . 2022-03-20 . Dostupné online. 
  4. ↑ VOJÁČEK, Jiří. Ruská reklamní armáda. Nepodařené zbrojní projekty, které ohromovaly svět. iDNES.cz . 2022-03-30 . Dostupné online. 
  5. ↑ "Hipersoniczny" Kindżał zagrożeniem dla Europy . defence24.pl . . Dostupné online. (polsky) 
  6. ↑ Ruské rakety Kinžal a Zirkon přinutí americké námořnictvo upravit plány. ARMYWEB.cz . Michal Pivoňka . Dostupné online. 
  7. ↑ Ruská hypersonická střela vzduch-země Kinžal. Armádní noviny . Jan Grohmann . Dostupné online. 
  8. ↑ TASS.COM. Russian strategic bomber to extend Kinzhal hypersonic missile’s range. TASS . TASS . Dostupné online. (rusky) 
  9. ↑ Истребитель МиГ-31К нанёс удар гиперзвуковой ракетой "Кинжал" по неизвестной цели в Сирии. avia.pro . . Dostupné online. 
  10. ↑ Rusko přesunulo do Kaliningradu nosič hypersonické střely. Ohrožuje hlavní města zemí NATO | 9. 2. 2022. Britské listy . Občanské sdružení Britské listy, 2022-02-09 . Dostupné online. ISSN 1213-1792. 
  11. ↑ Rusové demonstrativně odpálili mezikontinentální střelu Jars a hypersonickou střelu Kinžal. Echo24.cz . Echo Media, 2022-02-19 . Dostupné online. 
  12. ↑ Rusko použilo na Ukrajině hypersonické střely Kinžal, tvrdí ministerstvo obrany. iROZHLAS . Český rozhlas, 2022-03-19 . Dostupné online. 
  13. ↑ US officials confirm Russia has used hypersonic missiles against Ukraine . CNN Worldwide, 2022-03-19 . Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ CHACKO, Joseph P. The underground Arms depot hit by Russian Kinzhal hypersonic missiles was once a Soviet ICBM base. Frontier India . 2022-03-19 . Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ PAYNE, Tyler Rogoway and Stetson. We Have Questions About Russia's Claimed Kinzhal Hypersonic Missile Use In Ukraine (Updated). The Drive . . Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ TONDO, Lorenzo. Russia launches six hypersonic missiles in massive barrage against Ukraine. The Guardian. 2023-03-09. Dostupné online . ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  17. ↑ Další mýtus Rusů padl. Ukrajinci potvrdili sestřel rakety Kinžal, které „není rovno“ - Echo24.cz. www.echo24.cz . 2023-05-06 . Dostupné online. 
  18. ↑ Pozůstatky "nesestřelitelné" ruské "zázračné" nadzvukové rakety Kinžál, sestřelené Ukrajinou | 11. 5. 2023. Britské listy . 2023-05-11 . Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ АСТАХОВА, Гульназ. В Сети высмеяли Кличко, перепутавшего «Кинжал» с обычной авиабомбой . 2023-05-11 . Dostupné online. (rusky) 
  20. ↑ TIWARI, Sakshi. Ukraine Flaunts Kinzhal Hypersonic Missile Shot Down By Kyiv; Russian Expert Says 'You Can't Hit A Target That's Flying Faster' . 2023-05-11 . Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Kyjev v noci čelil ruským raketám. Obrana sestřelila šest kinžalů, řekl Zalužnyj. ČT24 . . Dostupné online. 
  22. ↑ Výjimečně silný ruský útok na Kyjev. Sestřelili jsme kinžaly, hlásí Ukrajinci. iDNES.cz . 2023-05-16 . Dostupné online. 
  23. ↑ Patriot versus Kinžal. Americká zbraň sestřeluje „nesestřelitelné“ ruské rakety. ČT24 . Česká televize, 2023-06-18 . Dostupné online. 
  24. ↑ LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Rusové si přikrášlili „nesestřelitelné“ rakety a teď na to doplácejí. Seznam Zprávy . 2024-01-18 . Dostupné online. 
  25. ↑ LUKÁŠ, Vít. „Sestřelit Ch-47M2 Kinžal není možné“ – veliký omyl lidí, kteří tomu asi jenom nechtějí věřit. Nejenom MIM-104 Patriot to dokáže . 2024-02-28 . Dostupné online. 
  26. ↑ Killjoy alert: Europe keeps supplying equipment and components to Russian missile manufacturers. The Insider . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-26. (rusky) 

Související články

Externí odkazy

Sovětské a ruské rakety vzduch-země
Řízené
Neřízené
Prototypy